Castaneda knihy

"Když se roztočíš se svým spojencem, změní se tvá představa světa," řekl don Juan. "A ta představa je vším, co je, a když se změní tohle, změní se sám svět."Učení dona Juana "Co je to za mocnost, která je ve spojenci?" "Je to pomocník. Už jsem ti to říkal." "A jak pomáhá?" "Spojenec to je síla, která je schopná přenést člověka za jeho hranice. A tím spojenec může ukázat věci, které nikdo jiný ukázat nemůže." "Ale Meskalito také přenese člověka přes jeho vlastní hranice. Nedělá to z něj spojence?" "Ne. Meskalito tě vytáhne z tebe ven, aby tě mohl učit. A spojenec tě vytáhne ven, aby ti dal moc." "Není zas tak těžké stát se havranem," řekl don Juan. "Podařilo se ti to a teď už budeš navždy havran." "Co se dělo, když jsem byl havranem, done Juane? To jsem létal tři dny?" "Ne. Vrátil jsi se za soumraku, jak jsem ti řekl." "Ale jak jsem se vrátil?" "Prostě si začal být příliš unavený a usnul jsi. To je vše." Oddělená skutečnost "Svět je všechno, co je uzavřeno tady," řekl don Juan a zadupal na zem. "Život, smrt, lidé, spojenci a všechno ostatní, co nás obklopuje. Svět je nepochopitelný. Nikdy mu neporozumíme, nikdy nerozluštíme jeho tajemství. A tak ho musíme brát tak, jak je, jako naprosté tajemství! Ale normální lidé tohle nedělají. Svět pro ně už nikdy není tajemný, a když zestárnou, jsou přesvědčeni, že už nemají proč žít. Starý člověk ale vůbec nevyčerpal svět. vyčerpal pouze to, co dělají lidé. Avšak ve svém hloupém zmatení je pak přesvědčen, že svět už pro něj nemá žádná tajemství. A tohle je ta mizerná cena, kterou platíme za svoje ochranné štíty! Cesta do Ixtlanu Seznámení Caslose Castanedy s donem Juanem Matusem, a Castanedovi první kroky do světa dona Juana. Základní techniky čarodějného světa jako vymazání osobní historie, ztráta vlastní důležitosti, přerušení mechanického chodu života, nedělání..... "Když se roztočíš se svým spojencem, změní se tvá představa světa," řekl don Juan. "A ta představa je vším, co je, a když se změní tohle, změní se sám svět." "V každém případě při dalším setkání se spojencem, jestli vůbec pro tebe bude něco dalšího, musíš se spojencem zápasit a zkrotit ho. Jestli ten šok přežiješ, a já jsem si jist, že ano, protože jsi silný a protože žiješ jako bojovník, ocitneš se živý na neznámé zemi. Potom jako první uděláš to, co je přirozené pro nás pro všechny: budeš chtít vyrazit na cestu zpátky, ty do Los Angeles. Ale to, co jsi tam zanechal, už bude navždycky ztraceno. Tou dobou už samozřejmě budeš čarodějem, ale ani to ti nepomůže. V takovou chvíli je pro nás pro všechny důležité jen to, že jsme opustili všechno, co milujeme nebo nenávidíme nebo si přejeme. A přece city v člověku neumírají ani se nemění, a tak se čaroděj vydává na cestu domů a ví, že tam nikdy nedojde, ví, že žádná síla na této zemi, dokonce ani jeho smrt, ho tam nedovede, nedovede ho na místo, k věcem a k lidem, které miluje." Příběhy síly "Dotkl se mé hlavy a vysvětlil mi, že tohle je centrum 'rozumu' a 'mluvení'. Hrot hrudní kosti je centrem 'cítění'. Krajina nad pupkem je 'vůle'. 'Snění' je na pravé straně na žebrech. 'Vidění' zas na levé straně. A dodal, že se občas stane, že má některý bojovník 'vidění' i 'snění' vpravo. "A kde jsou zbývající dva body?" Místo odpovědi řekl pár velmi neslušných slov a začal se smát z plných plic." "Ty jsi ale mazanej, ty si asi myslíš, že jsem ospalej, starej kozel, co?" Vysvětloval jsem mu, že moje otázky jsou svou vlastní cestou. "Nesnaž se to uspěchat. Dozvíš se všechno v pravý čas a dál pak půjdeš sám. Budeš stát na vlastních nohách." "Chcete snad říct, že už se s vámi nebudu vídat, done Juane?" "Ne, pak už nikdy. Budeme s Genarem zas jen to, co jsme byli odjakživa - prachem na cestě." Druhý kruh síly "Nagual nám říkal, že tady platí jedině praxe," řekla najednou la Gorda. "Jakmile dostaneš svou pozornost do obrazů svého snu, zachytí se nadobro. Nakonec pak můžeš být jako Genaro, který uměl udržet obrazy jakéhokoliv snu." "My máme každá pět dalších snů," řekla Lidia, "ale ukázaly jsme ti jenom první, protože to je sen, který nám dal Nagual." "Časně ráno stíny moc nemluví. V tu dobu odpočívají. Proto nemá valný smysl zírat příliš brzy. Stíny se probouzejí teprve kolem šesté ráno a nejlepší jsou kolem páté odpoledne. To jsou úplně probuzené." "A co ti říkají?" "Všechno, co chci vědět. Vyprávějí mi, protože mají žár nebo chlad, protože se pohybují nebo mají barvy. Ještě nevím, co všechno může znamenat barva, teplo a chlad. Nagual nechal na mně, co se naučím." "A jak se učíš?" "Ve snění. Snivci musí zírat, aby mohli snít, a potom zas v zírání hledat svoje sny." Dar orla "La Gorda se ke mně s úsměvem otočila. Pochopil jsem, že mi říká, abych se nepoddával své panice, že ten tygr je jen přízrak. Pohybem hlavy mě vybídla, abych šel dál. A přece jsem někde ve své nedosažitelné hlubině věděl, že ten tygr je jsoucno, bytost, která sice možná není tak faktická, jako je náš každodenní svět, ale přesto je skutečná. A protože jsme s la Gordou byli právě ve snění, ztratili jsme i my svou faktičnost každodenního světa. V tu chvíli jsme si tedy byli s tím tygrem na roveň. I naše bytí totiž bylo bytím duchů. Na vytrvalé a kousavé la Gordino naléhání jsme učinili ještě další krok. Tygr seskočil z římsy. Viděl jsem, jak se jeho obrovské tělo vymrštilo do vzduchu a letělo rovnou na mě. Ztratil jsem vědomí o tom, že jsem ve snění. Pro mě byl ten tygr skutečný a chystal se mě roztrhat. Všude kolem mě probleskovala salva světel, obrazů, a nesmírně intenzivních primárních barev, jaké jsem nikdy neviděl. Probudil jsem se ve své pracovně." Vnitřní oheň Dozvíme se něco o don Juanově dobrodinci, nagualu Julianovi, využívání malých tyranů, polohách bodu spojení. Kouzelná vyprávění dona Juana nás zavedou ke starým čarodějům. "Plahočil jsem se každý den," pokračoval don Juan, "a někdy jsem naříkal pod bičem toho člověka. A přece jsem byl šťastný. Součástí strategie mého dobrodince bylo, abych šel ze dne do dne a nechoval nenávist vůči nátuře toho člověka. Byl jsem bojovníkem. Věděl jsem, že čekám, a věděl jsem, na co čekám. A právě v tom tkví veliká radost bojovníků." Síla ticha "Pocítil jsem pokyn, který nebyl vyjádřen myšlenkami. Něco mě vybízelo, abych se znovu podíval na prérii. Když jsem zíral na ten úžasný pohled, ze všeho, co tam bylo, začala vyzařovat světelná vlákna. Zpočátku to bylo jako výbuch nekonečného množství krátkých vláken, potom se vlákna změnila v dlouhé nitkovité pramínky světelnosti spojené do paprsků vibrujícího světla, které sahalo až do nekonečna. To, co jsem viděl, nebylo možné chápat ani popisovat jinak, než jako vlákna vibrujícího světla. Ta vlákna nebyla vůbec promíchaná ani propletená. I když vyskakovala a poskakovala dál všemi směry, každé vlákno bylo oddělené, a přece byla všechna nerozpletitelně spojena dohromady. "Teď právě vidíš Orlovi emanace i sílu, která je drží oddělené a která je spojuje dohromady," pomyslel si don Juan." Umění snít Jak už název knihy napovídá, tato kniha je zaměřená na snění. Zabývá se jednotlivými branami snění, posouvání bodu spojení, seznamuje s tajemným světem anorganických bytostí a mnoho dalšího. "Uslyšel jsem dona Juana: "Teď můžeš otevřít oči." A já jsem je otevřel bez potíží. Seděl jsem na zkřížených nohách na kamenech, které však byly jiné než ty, jež jsem pod sebou cítil, když jsem si sedal. Don Juan stál těsně za mnou vpravo. Snažil jsem se k němu obrátit tváří, ale on mi silou držel hlavu, aby zůstala rovně. A tu jsem přímo před sebou uviděl dvě temné postavy jako dva tenké kmeny stromů." "Stromy i anorganické bytosti mají delší trvání než my. Jsou uzpůsobeny tak, aby setrvávaly na místě. Jsou nepohyblivé a přece dokážou přimět k pohybu všechno kolem sebe." "Chcete tím říct, done Juane, že anorganické bytosti zůstávají na místě jako stromy?" "Samozřejmě. To, co ve snu vidíš jako jasné nebo temné hůlky jsou jejich projekce. I to, co slyšíš jako hlas snového vyslance, je jejich projekce. I jejich špehové jsou projekce." Kolo času Soubor citátů a toho nejlepšího co bylo v předchozích knihách napsáno. Tyto na první pohled jednoduché věty, zasáhnou každého uvnitř duše a zanechají tam krásu a dokonalost don Juanových slov. "Vada slov je v tom, že se jimi vždy cítíme osvíceni. Ale když se otočíme čelem k světu, slova selžou a my čelíme světu bez osvícení, stejně jako předtím. Z tohoto důvodu bojovník nevyhledává slova, ale činy. Tak získává nový obraz světa - nový obraz, ve kterém mluvení ztrácí význam a kde nové činy přinášejí nová pochopení." Magické pohyby Množství magických pohybů, pro přeskupení energie. Nejpraktičtější kniha, podle které může každý začít cvičit. Magické pohyby jsou rozděleny podle jejich zaměření. "Dám ti příklad," řekl. "Například v mém věku bych měl strádat vysokým krevním tlakem. Kdybych šel k doktorovi, ten by určitě při pohledu na mě usoudil, že musím být starý indián usoužený starostmi, nejistotami, frustracemi a špatnou výživou. To vše by pochopitelně naznačovalo, že budu mít vysoký tlak, což je potíž v mém věku zcela normální." "Ale já žádné problémy s vysokým tlakem nemám," pokračoval. "Nejsem silnější než normální člověk a nemám lepší genetický základ. To magické pohyby umožňují mému tělu, aby prolomilo všechny modely chování, které vedou k vysokému tlaku." Aktivní tvář nekonečna Zřejmě poslední kniha Carlose, který se vrací ke svým vnitřním prožitkům a událostem, které nasměrovali jeho život do nekonečna... "To je strašný pohled," opakoval jsem neustále neschopen říct něco jiného. V dravci, o kterém don Juan mluvil, nebyl žádný soucit. Byl nesmírně těžký, obrovský a neutrální. Cítil jsem jeho naprostou nevšímavost vůči nám. Zlámal nás před dávnými věky a způsobil tak, že jsme, jak říkal don Juan, nejistí, slabí a zranitelní. Svlékl jsem mokré šaty a vzal si suché pončo. Posadil jsem se do postele a plakal a plakal. Ale ne nad sebou. Já měl svůj hněv, svůj nezlomný záměr nenechat se sežrat. Plakal jsem nad svými bližními a zvláště nad svým otcem. Až do tohoto okamžiku jsem netušil, jak moc jej miluji. "Nikdy nedostal žádnou možnost," opakoval jsem kolem dokola a naslouchal svým slovům, jako by nebyly moje. Můj ubohý otec, byl to ten nejohleduplnější člověk, jakého jsem kdy poznal. Bal tak jemný a tak bezmocný." Knihy dalších autorů Victor Sanchez - Učení dona Carlose Pokud už máte dost teorie a vysvětlování, je toto právě kniha pro vás. Obsahuje 77 plně popsaných cvičení, které vás povedou po šlápějích dona Juana a jeho bojovníků. Cvičení jsou opravdu dobře vysvětleny a jsou určeny pro každého. Najdete zde techniky jako rekapitulace, chůze pozornosti, zastavení vnitřního dialogu, vědomí smrti, snění, nedělání, stopařství...; kniha vám také pomůže najít svá slabá místa a situace ve kterých ztrácíte energii. "Cítil jsem se jako na vrcholu světa, ale nikoli obyčejného, každodenního světa, nýbrž světa magického a tajuplného, který mi v tu chvíli připadal jako prostor míru, harmonie a naprostého klidu, a zároveň velkolepý a mocný. Uvědomil jsem si, jak nepatrný jsem v tomto nekonečnu. Uvědomil jsem si, že nejsem ani víc ani méně než vše, co mě obklopuje, a cítil jsem se šťasten......" "Oddělená skutečnost nám přináší prožitky, které obyčejnému člověku připadají fantastické, ne-li nemožné, například hovořit se stromy, vyměňovat si poselství s velrybou, cítit zemi jako živou bytost, či vědomě jednat svým snovým tělem." GATO - Soumrakodlak Kniha je plná příběhů, o životě, o sobě, o všem. Soumrakodlak proměňuje, působí přímo a po jeho přečtení nezůstanete stejní. Žádné teorie ani popisy, žádné názory ani vědomosti, jen přímé vnímání... "Mícačova cesta k poznání... mícač seděl a vedle tekla řeka a za chvíli ústila do moře. Ach bože, v tu chvíli i mícač byl řekou a oceán jeho domovem. A tak seděl a usmíval se, protože všechny cesty světa byly mícačovou cestou. A proč by se neusmíval, když jeho domov byl všude. Nemyslel na dobré ani na zlé. "Teď! Teď!" vykřikl mícač a luskl prsty. "Teď je všechno dobré!" A hned jak, otevřel ústa, věděl, že Ta chvíle už minula." Florinda Donner - Bytí ve snění Osobní příběh Florindy a její setkání se světem čarodějů. Neobyčejný příběh a zasvěcení do světa čarodějů pomocí snění. "Máte na mysli, že spím a zdá se mi o vás?" zeptala jsem se s falešnou nedůvěřivostí. Kousla jsem se do rtu, abych potlačila smích, který ve mě bublal. "To není přesně to, co děláme, ale je to dost blízko," připustila. Nenechala se vyrušit mým nervózním smíchem a vysvětlovala, že jsem spíš v neobyčejném snu, ve kterém mi oni všichni pomáhají tím, že sní můj sen." "Svět čarodějů je sen, mýtus, a přece je stejně skutečný jako každodenní život," pokračovala Florinda. "Abychom byli schopni vnímat svět čarodějů a fungovat v něm, musíme sejmout každodenní masku, která byla připevněna k naší tváři v den našeho narození, a nasadit si druhou masku, jež nám umožní vidět sebe sama a své okolí takové, jaké skutečně je, totiž jako úžasné události, které se rozvíjejí ve svou pomíjivou existenci, aby se již nikdy nezopakovali. "Tuhle masku si musíš vytvořit." Pohodlněji se usadila na posteli, sevřela v dlaních hrníček, do kterého jsem jí dolila čaj, a hlasitě z něj usrkávala. "Jak si jí mám vytvořit?" zeptala jsem se. "Sněním svého druhého já," zamumlala. "Rozhodně ne pořízením nové adresy, nových šatů a nových knih." Taisha Abelar - Přechod čarodějů Začátky Taishy, její osobní příběh, získávání síly a energie, rekapitulace a další vyprávění. "Nejdřív ti chci ukázat jednoduché pohyby, které musíš dělat denně," řekla. "Provždy je považuj za nepostradatelnou součást svého života. Předvedu ti nejprve způsob dýchání, který byl po generace tajemstvím. tento mocný dech odráží dualistické síly tvoření a ničení, světla a tmy, bytí a ne-bytí." "V tom okamžiku mě prostoupila hluboká náklonnost vůči tomu stromu, dokonale jsem se do něj vcítila; bylo to v téže chvíli, kdy se z mých zad a hlavy vzedmula vlna energie a já zjistila, že pozoruji svět z nejvyšších větví. Ten vjem však trval pouhý okamžik, neboť mě z něj vytrhl správcův hlas, který mi přikazoval, abych slezla dolů a vklouzla opět dovnitř svého těla. Ucítila jsem bouřlivé šumění, připomínalo vodopád stékající dolů, které proniklo temenem do hlavy a naplnilo celé moje tělo důvěrně známým teplem." Don Miguel Ruiz - Čtyři dohody "Existují tisíce dohod, které jsme uzavřeli sami se sebou, s jinými lidmi, s naším snem života, s Bohem, se společností, s partnerem, s dětmi. Ale nejdůležitější jsou ty dohody, které jsme uzavřeli sami se sebou. V těchto dohodách si říkáme, kdo jsme, co cítíme, v co věříme a jak se chceme chovat. Výsledkem je to čemu říkáme naše osobnost. V těchto dohodách říkáme: 'Toto je, co jsem. Toto je skutečnost, tamto je fantazie, toto je možné, tamto možné není.'" "Naše osobní síla zmizí ve všech dohodách, které jsme uzavřeli, a výsledkem je, že se cítíme bezmocní. Máme jen tolik síly, abychom každý den přežívali, protože většinu z ní užíváme k dodržování dohod, které nás uvěznily ve snu planety." Dodržováním čtyř nových dohod, můžeme zrušit všechny vazby a dohody, které nás každý den omezují, tyto dohody jsou: Nehřešte slovem - Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky. Neberte nic osobně - Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení. Nevytvářejte si žádné doměnky - Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikute s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozměním, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život. Dělejte vše tak, jak najlépe dovedete - Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete, a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti.