Hjang Bong odpověděl: "Je mi lito, ale má Dharma je příliš drahá."
"Kolik stojí?"
"A kolik můžeš zaplatit?"
Žák sáhl do kapsy a vytáhl pár mincí: "To je všechno, co mám."
"I kdybys mi nabízel kus zlata velký jako hora, má Dharma je ještě dražší," řekl Hjang Bong.
Žák tedy odešel cvičit zen. Po pár měsících tvrdého tréninku se vrátil a řekl: "Mistře, dám ti svůj život, budu dělat vše, co mi přikážeš, budu tvým otrokem. Prosím, pouč mne."
Hjang Bong odpověděl: "I kdybys mi nabízel tisíc životů, má Dharma bude ještě dražší."
Žák odešel skutečně zarmoucen. Po několika měsících tvrdého cvičení se zase vrátil a řekl: "Dám ti svou mysl. Poučíš mne teď?"
"Tvá mysl je vědrem páchnoucího smetí. K čemu by mi byla? I kdybys mi nabízel deset tisíc mysli, má Dharma bude ještě dražší."
Žák znovu odešel a vytrvale cvičil. Po jisté době poznal, že celý vesmír je prázdný. Vrátil se tedy k mistrovi a řekl: "Teď už chápu, jak drahá je tvoje Dharma."
Hjang Bong se zeptal: "Jak tedy?"
Žák vykřikl: "KHÁÁC!!!"
Hjang Bong řekl: "Ne, je ještě dražší."
Žák odešel beznadějně zmatený a slíbil si, že nepřijde k mistrovi, dokud nedosáhne dokonalého probuzení. Jednou ten den přišel a žák se vrátil k mistrovi.
"Mistře," řekl, "teď už opravdu rozumím. Nebe je modré a tráva je zelená."
"Ne, ne, ne," řekl Hjang Bong, "má Dharma je mnohem dražší než tato."
Nato žák vztekle vykřikl: "Chápu, nepotřebuju tvoji Dharmu. Vem si ji a strč si ji do prdele!"
Hjang Bong se rozesmál. To žáka ještě více rozzuřilo. Otočil se, a když překračoval práh, Hjang Bong zavolal: "Počkej chvilku!" Žák otočil hlavu.
"Neztrať mou Dharmu," řekl Hjang Bong.
Když žák uslyšel tato slova, dosáhl osvícení.
a co tím chtěl básník říci?
OdpovědětVymazatnakonec ji dostal, až už ji nechtěl:-D
OdpovědětVymazatTO JE DOKONALÝ,JÁ SE FAKT ZASMÁLA :)))) UZASNY :d
OdpovědětVymazat