naše mysl

Naše mysl si funguje jenom tak, bez naší kontroly, nevěříte? Co děláte pokud někam jdete nebo sedíte v autě? Povídáte si pro sebe. Stále, celý den, celý život, před usnutím a hned ráno po probuzení roztáčíte ten samý kolotoč. Výsledkem tohoto kolotoče je nemožnost připustit jiný názor, změnit vyšlapanou stereotypní cestu. Mysl takového člověka okamžitě odsoudí jiný názor, hudbu, životní styl, jídlo nebo třeba pořad v televizi. Tahle hudba se mi prostě nelíbí, ale řekne to aniž by si hudbu poslechl, mysl okamžitě zasáhne a člověk s definitivností odsoudí všechno s čím se neshoduje jeho přesvědčení. Stále přemýšlíme o tom co bylo, ospravedlňujeme svoje činy a hledáme ospravedlnění u druhých. To činy nijak nepostaví do lepšího světla, jenom pokud s námi někdo souhlasí, máme z toho dobrý pocit, že se nás někdo zastal. Kolik jsem už slyšel vět typu: "A já jsem mu řekl, ať se mi do toho neplete a představ si, on na mě začal křičet!" A teď chceme slyšet od našeho posluchače, jak máme pravdu a že jednáme správně. Často naším posluchačem býváme sami a našeptávačem a omlouvačem je naše mysl.