Jídlo je náš nejlepší přítel

Rozhovor s Otou Chocholou, architektem a znalcem feng-šuej.

 

Jídlo je náš nejlepší přítel
Rozhovor s Otou Chocholou, architektem a znalcem feng-šuej.

Co tě přivedlo k hlubšímu zájmu o výživu?

Pokud si vzpomínám, tak první dotek se pro mě odehrál asi před 8 lety na meditačním soustředění v Bělém. Za prvé tam dobře vařili, pro mě tehdy naprosto neuvěřitelně, a hlavně jsem se spřátelil s Karlem. Cvičil už pár let Aikido a zdálo se mi, že má přede mnou solidní náskok. Zeptal se mě tehdy jestli jím maso. Divil jsem se, proč se vůbec ptá. On se jen zasmál a řekl: "Jsi blázen?" Tak jsem o tom začal přemýšlet v širších souvislostech. Měl jsem tehdy značné zdravotní problémy a lákala mě představa umět  je vyřešit bez léků a lékařů, kterým moc nedůvěřuji. Věděl jsem od počátku, že vegetariánství je pouze fragment (a občas i ideologie) a postupně jsem se prokousal až k makrobiotice. Fascinovala mě svoboda a odlehčení, které jsem pociťoval, když jsem přestal konzumovat cukr v jídle a líbilo se mi, že moje kondice a pracovní potenciál se zvýšily. Moje hlavní zdravotní problémy se však nevyřešily. Tak jsem se "náhodou" setkal s kanadským dietologem a absolvoval jsem tříměsíční ozdravný dietní program, při kterém jsem sice zhubnul o 20 kg, ale vyléčil jsem si nedostatek inzulínu doprovázený epilepsií. Celou dobu jsem byl lékařsky kontrolován a moje kondice v té době byla fantastická, srovnatelná s vrcholovými sportovci.

Zůstala mi zkušenost a spousta vnitřních poznatků. Hlavní je ten, že jsme se naučili dělat si z těla odpadkový koš a pohlížet na jídlo jako na hmotu..

 

Myslím si, že spojení  profese architekta s čínským uměním Feng-šuej, o kterém již Baraka č. 6 přinesla rozsáhlý materiál, je právě dnes naprosto dokonalou kombinací. Jak to cítíš Ty?

Feng- shui umožňuje pochopit systém doplňování a vyrovnávání polarit a přitahování protikladů. Zabývá se prostředím, ve kterém žijeme a kde prací v prostoru můžeme kultivovat vlastní mysl. "Vzájemná interakce a pozornost vlastní činnosti a stopám, které po sobě zanechávám".

Líbí se mi nezaujatost a ideologická neuchopitelnost starých moudrostí, které vycházejí z přírodních zákonů. Když s někým konzultuji Feng-šuej a on zvolá: "No jasně, takhle jsem to chtěl, vždyť jsem to věděl", tak vím, že je to správně. Ostatně moudrost našich předků vtisknutá do přísloví a tradic, předávaná plynule z generace po generaci je nejlepším odkazem Feng-šuej u nás. Feng-šuej není žádná nová móda, ale nazývání věcí pravými jmény. Samozřejmě je důležitá znalost. Je to studium na celý život. Moderní architektura shodně s moderním způsobem života je z pohledu Feng-šuej občas fatální chybou.

 

Jak oblast výživy zapadá do koncepce Feng-šuej jako harmonie prostoru?

To je otázka, která mě vzrušuje. A je široká. Cituji:"Čtyři roční období a jin a jang jsou podstata všech věcí. Rozumní udržují energii jin a jang v rovnováze s ročními obdobími. Vědí , že při takovém způsobu života pěstují zdraví a kořeny života. Každá hmota má období, kdy se rodí, roste a mizí. Pokud se poškodí kořen života, životní energie čchi se oslabuje. Být v harmonii s energiemi jin a jang znamená žít. Moudrý člověk nečeká až lidé onemocní, aby je pak léčil. Dává jim rady, dokud se těší dobrému zdraví a nabádá  je, aby dodržovali pravidla přirozené cesty. Tímto způsobem je udržuje ve zdraví a vitalitě." 

Ve Feng- šuej jako v přírodě je všechno propojeno. Neexistuje žádný jev bez příčiny. Odstraňme příčinu a jev nenastane, praví další moudrost. Je nezbytné uvědomit si, kde žijeme a jaká je definice prostoru. Prostor je prostředí, které obýváme. Nalézá se ve styčném bodě dvou polárních sil – nebeské a zemské, hmotné a duchovní, materiální a metafyzické. Nazývá se prostředí člověka – Ren čchi - lidství. Propojením všech tří sil, získáváme harmonii: žití v souladu s vesmírnými zákony, zemskými cykly a tvorbou prostředí.

Základem života je neustálý pohyb, vzájemné doplňování a proměna prvků jin a jang. A proměna energie –  to je strava. Myslím přechod stravy – potravin, vody, vzduchu, sluneční a dalších forem energie přes metabolický proces. Kde končí strava a kde začíná tvorba, jaká je hranice mezi naším vědomím a naplněným nebo prázdným žaludkem? Já tvrdím, že žádná hranice neexistuje, pouze v naší mysli. Všechno je jeden princip proměny. A myslet si, že vyzraji na vlastní tělo, že na mě platí jiné zákony, je spekulativní omyl. Je to totéž jako vyzrát na přírodu nebo na vesmír. Je lepší být s nimi zajedno.

Má to však jeden háček, a to je pevná vůle. Indiáni říkali: "Vždycky si můžeš vybrat, jestli dáš přednost posilování ducha nebo zvířete (hada)." A tak stále volíme a zapomínáme na svou primární moudrost – spojitost (jednotu). Proto nemohu plně souhlasit s těmi, kdo tvrdí, že tělo si řekne, na co má chuť. To platí pouze pro vyčištěný organizmus.

Tělo průměrného občana nedisponuje primární moudrostí, protože je přetíženo gigabajty informací z "bohaté" stravy plné chemie, antibiotik, pesticidů a toxických látek. Jedná bezhlavě na základě zlozvyků a vytlouká většinou klín klínem. A kdo se v tom má potom vyznat? Asi chirurgové na operačním stole.

 

Dnes většina lidí nepřikládá své výživě téměř žádný význam a chová se tak nejen vůči svému tělu, ale i duši zcela nezodpovědně. Co si o tom myslíš?

Domnívám se, že hlavním důvodem je pocit vlastnictví. Přesvědčení, že strava je fenomén, který nám neoddiskutovatelně patří, protože nás "živí". Ale to není zcela pravdivé. Mnoho lidí má zdravotní problémy a je ochotno polykat kila prášků, ale stravu nezmění. Chovají se jako psi, když jim bereš misku od huby, štěkají, vrčí a koušou. Problém doby už dávno netkví v nedostatku jídla, živin, minerálů atd., ale v neschopnosti je zpracovat a zbavit se odpadu bez toxikace organismu. Jde především o změnu přístupu k jídlu, která tkví v uvědomění si toho, že jídlo je především energie, resp. nosič, skrze který přijímáme energii. A zkus si přivlastnit energii! To už jde hůř. Známý český mystik Fráňa Drtikol tvrdil , že "hovno je produchovnělá strava", v tom je velké porozumění. Jídlo je most k nekonečnu. Opravdu se občas musím smát nad rozepřemi, které dodnes vyvolává vegetariánství.

Nemám nic proti masu jako doplňku stravy (zvláště v zimě), ale uvažujme o energii. Nemyslím ani tak stresové hormony, antibiotika, růstové preparáty atd., ale úvaha, jaké množství energie člověk přijme, kolik může využít a kolik musí investovat ke zpracování a využití energetického potenciálu masa. Jak vypadá  stolice a jak je cítit a co zůstane uvnitř. Pro ortodoxní zastánce je dobré si uvědomit, odkud se všechna energie a výživa v mase vzala. Největší paradox je propagovaná konzumace mléka a mléčných výrobků. Nesmírně zahleňují organizmus, tvoří Tchan – hlen, který je příčinou mnoha chorob od ledvinových kamenů po bronchitidy, alergie a ekzémy.A zopakuji všem, kteří si dělají starosti o množství vápníku v těle:"odkud myslíte, že se v mléku vzal?" Minimální dávka ořechů, luštěniny nebo trocha máku plně pokryje spotřebu vápníku. Mléko je určeno ke krmení potomků svého vlastního druhu. Když nabídnete mléko dospělé krávě, jistě odmítne a dá přednost své stravě. Mléko je určeno pro výživu mláďat. Kravské mléko má jiné složené než lidské. Tyto živočišné proteiny vytvářejí samy o sobě kyselé prostředí, které znemožňuje aktivní příjem minerálů a živin do organismu. Mezi obezitou a zvýšeným příjmem mléčných výrobků, byť v částečné periodě života, existuje přímá souvislost. Je-li organismus přetížen hleny, je redukce váhy téměř nemožná. My ale věříme našim lékařům, vždyť přeci studovali 6 let. Při vší úctě, v Číně má akupunktura tradici přes 4 000 let. Dokonce snad existuje nález akupunkturních kostěných jehel starý 9 000 let. A již v  prvním tisíciletí našeho letopočtu zde fungovaly výzkumné laboratoře, které se systematicky věnovaly prohlubování moudrosti předků a medicíně jako vědnímu oboru. Z hlediska čínské medicíny mléko ochlazuje a zahleňuje organismus. Proto chcete-li se vyhnout extrému, pijte mléko raději teplé a s medem. Takto zahřeje organismus, zvýší vlhkost a umožní příjem vápníku. Hlen se tvoří méně a neusazuje se. Mluvím o nápoji v době onemocnění jako o léku a nikoliv o běžné stravě. Zde je vidět, že vše pracuje v protikladech a je třeba udržovat rovnováhu.

 

Výživa z pohledu čínského umění Feng-šuej vychází z principů tradiční čínské medicíny. Jaké jsou  její základy?

Na čínské medicíně oceňuji především tradici, kontinuitu a sepětí s přírodou. Čínská medicína je hluboce spjata s duchovní filosofií a přirozeným pohledem na věc. Filosofická duchovnost je pojata jako čistý vhled, respektive čistý pohled. Vychází z pradávných kořenů cca 6 000 let starých a po celou dobu se předává a prohlubuje. Samozřejmě s výjimkou totalitních režimů a jiných krizových období. Tak hlubokou a dlouhodobou kontinuitu si můžeme těžko představit. Původní čínská medicína se dělila do dvou větví. První vycházela z diagnózy na základě pozorování bez jakékoli intervence a druhá (pozdější), vycházela z anatomických rozborů. Ta se stala základem západní medicíny, jak ji známe dnes. Hlavní princip čínské filosofie je vědomí, že vše jest propojeno. To znamená, že nic není odděleno. Hmota je projev energie a energie je základem hmoty. Základní vlastností energie je pohyb. Na počátku není nic. Vznikem úmyslu, výchozího zdroje, nastává napětí, polarita a pohyb. To znamená, že každý pohyb se rodí z klidu a nikdy naopak. Vysvětlím to na příkladu dělohy. Děloha je lůno a čeká na impuls. Jako taková nic netvoří. Při početí v lůně vzniká bod – energie a je definován vztah. Rodí se embryo v prostoru vymezeném dělohou. Vzniklý vztah má svoji polaritu, definovanou v prostoru. Určujícími faktory pro vývoj embrya jsou tvar, teplota, zvuk, barva, elasticita, kondice atd. - tj.prostředí.  Tady se vlastně dostáváme k základní formulaci feng-šuej, a to je vliv prostoru na vývoj embrya – člověka. Tedy: vše existuje pouze ve vztahu k něčemu jinému.

Základem pohybu - energie je tedy dualita, která definuje příčinu a jev, časový průběh a kvalitu. Základem fungování lidského organismu je plynulý koloběh předávání energie – čchi. Tato je rozváděna po těle energetickými drahami – meridiány. Meridiány jsou propojeny s energií jednotlivých orgánů, máme tedy meridián žaludku, plic, jater, žlučníku atd. Na meridiánech se nacházejí uzlové body, které se nazývají akupunkturní. Jejich aktivací, harmonizací, atd. pomocí akupunkturních jehel, tlaku, masáže….je možno regulovat energetické napětí v jednotlivých orgánech. Práce s meridiány i akupunkturními body jsou využívány i v bojových uměních, kde i jemný úder v dobře zvoleném místě může způsobit i ochrnutí protivníka. Tato znalost jistě nepatří do nepovolaných rukou a je předávána osobně skutečnými mistry. Základem všeho je vztah a působení jinu a jangu. Světla a tmy, tepla a chladu, aktivního a pasivního, sladkého a slaného, radosti a smutku, výdaje a přijímání, výdechu a nádechu. Ke vztahu jinu a jangu se přiřazuje vztah čtyř ročních období a pěti elementů. To jest vody, dřeva, ohně, země a kovu. 

 

Jaká je souvislost mezi stavem současného světa a způsobem stravování jeho obyvatel?

Vidím zásadní souvislost mezi stavem vědomí jednotlivce, stavem vědomí společnosti, státu, kontinentu a mezi rovnováhou stravovacího režimu. V této otázce se přikláním k názoru Michio Kushiho, že změna stavu společnosti a Země je závislá od změny a optimalizace potravinového klíče. Už samotný pojem potravinový klíč ukazuje cestu. Původní obyvatelé země hledali a nacházeli stravu v souladu se skutečnými potřebami a možnostmi, které jim jejich okolí nabízelo. Bohužel tato harmonie je pro nás dávným ideálem, ale já si myslím, že každé srovnání s ideálem je přínosné, pokud je zpracováno do progresivních výsledků. Domnívám se, že právě náš vlastnický a poživačný postoj k jídlu nás "opravňuje" k drancování planety, k hubení živočišných druhů a manipulaci se svým okolím.

 

Co říkáš "amerikanizaci" a tzv. "macdonaldizaci" nejen zemí bývalého východního bloku, ale i asijské oblasti? Je to možné vysvětlit energeticky, jako obapolné přelévání znalostí a zvyklostí? Připadá mi, že ti lidé ze západní kultury, kteří prahnou po jisté duchovnosti, se velmi často obrací k filosofiím Východu, zatímco velká část obyvatelstva v tamních zemích lační po materiálních výdobytcích západní civilizace.

Tato otázka má více rovin: za prvé to je kolonizace, která neustále pokračuje a chceš-li vidět její jasný výsledek, můžeš se jet podívat na Floridu, kde 75% obyvatel má nad 100 kg a umírá na civilizační choroby v předčasném věku. A proč k tomu dochází? Myslím, že je to pohodlí a lačnost. A zároveň neschopnost nebo ztráta schopnosti odepřít si potěšení. Tady se znovu vracím k citátu amerických indiánů, protože člověk má vždycky na výběr, čemu dá přednost. Nechci diskriminovat naše obézní spoluobčany, chci jen varovat před extrémy. McDonald funguje na základě jasné strategie, má zdánlivě silný sociální aspekt a přehledný program s příjemnou obsluhou. Nabízí odpočinek formou kolektivní unifikace..

Druhou část otázky bych vysvětlil jako vyrovnávání protikladů. Myslím, že východní i západní svět dosáhly určitých limitů a při cestě dál nezbytně přibírají chybějící součásti. Možná, že to je projev globalizace světa, rozhodně je to provázeno průvodními jevy. Protože jde o mocný přesun energie.

 

Dají se vůbec zobecnit nějaké zásady pro stravování současného člověka, nebo je to zcela individuální záležitost? Co jsi zjistil? Záleží na typu osobnosti člověka, na prostředí, ve kterém žije, na ročním období?

Jediná individuální záležitost je tzv. boží dar, či osudová předurčenost, související s dědictvím a vývojem každé osobnosti. Ostatní je formace okolím, klimatem a stravou. Člověk se přizpůsobuje svému okolí. Na Srí Lance, v Thajsku, v Indii atd. už miminka papají tak pálivá jídla, která dospělý našinec nedokáže ani ochutnat. A myslíš že jsou z jiného masa a kostí? Nejsou, ale vyrostou z nich jinak  emočně, mentálně a kondičně vybavení jedinci. Jedna z hypotéz dokonce praví, že neexistují rasy, ale pouze druh stravy a klima, které modulují fyziognomii a určují stav vědomí. Jak potom vypadá rasismus – jako odpor k jinému způsobu stravování, či k jinému podnebí?

Je to směšné, všechny separace, všechna prohlášení a dělení na my a oni . Nic takového neexistuje jenom v malé mysli, odtržené od zdroje.

 

Co říkáš na fenomén mikrovlnné trouby? Je skutečně princip jejího fungování člověku škodlivý?

Mikrovlnná trouba (dále jen MW) – je to otázka směru a účinku energie. Ohříváním, vařením, pečením, grilováním, dodáváme potravinám aktivní energii tepla – jangu. Dostáváme tak vyváženou potravu z hlediska přeměny energií na základě obohacení a doplnění energie zvenku dovnitř. Při ohřevu potravin v MW dochází k zahřátí potravin zvýšením kmitočtu vlastních buněk stravy, čímž vzniká teplo. Energie tedy vzniká uvnitř a směřuje ven. Jangová složka energie stravy je v tomto případě doslova vytřesena, namísto dodána. Funguje to jako ždímačka na prádlo, která ždíme vodu, v tomto případě energii, směrem ven. Vlastní buňky ze 75% popraskají a explodují. To je energie stravy z MW. Je to odpad po úniku tepla, deenergizace stravy. Všimni si, jak stydne potrava z MW. Vydrží dlouho teplá, pak náhle zchladne a ztuhne. Potom už většinou není vůbec k jídlu. Největší legrace z hlediska energií nastává při ohřevu mražené stravy v MW. Moje odpověď zní: je to totální destrukce hmoty a energetický cirkus – záloha rakoviny. Až na to lidi přijdou a přestanou věřit bosům výrobních společností, pak bude hodně kovového odpadu. Závěrem – teplo je jedna energie, ale může mít různý směr a účinek působení.

 

Předpokládám, že existují nějaká pravidla výživy např. pro člověka, který chce tímto způsobem podpořit svou intenzívní duchovní práci...

Především nespoléhat se na to, že mysl zvládne všechno. Lépe řečeno mysl bude pracovat tak, jakou výživu dostane. Proč myslíš, že mnozí z řad duchovních mistrů a učitelů zemřeli na civilizační choroby včetně rakoviny? Opomněli starost o své tělo. Další pravidlo je pozorovat a přemýšlet samostatně, učit se od předků. Používat primitivní mysl. Znáš ptačí typy lidí, ve stáří se zkroucenými prsty jako pařáty zmrazené slepice?  Víš, že předválečná generace se dožívá vyššího věku než generace vychovaná v letech budování "bohaté" společnosti živené masem, mlékem a vejci? Výživáři už to vědí, biochemici občas také .

Pro mnohé lidi je nezbytná konzumace masa. Doporučuji ale jen v poměru 7:1. Tedy na sedm dílů zeleniny a obilovin jeden díl masa. Ve stejném poměru jako jsou naše zuby, 4 řezáky- na maso, ostatní  na rostlinnou stravu. 28:4 = 7:1 . Myslím, že dříve se jedlo maso jeden den ze sedmi.

Zásadní doporučení zní: nepřetěžujte svůj organismus více než je nutné, vyhýbejte se extrémům, omezte příjem živočišných proteinů, zařaďte konzumaci obilovin a zeleniny a ovoce, v zimě vařené, v létě čerstvé. Omezte mléčné výrobky na minimum a vyhýbejte se konzumaci všeho co obsahuje rafinovaný cukr, zejména džusů a Coca coly. Jezte raději žitný chléb a chléb z kvásku. Když si přečtu složení takového "moderního"celozrnného chleba obohaceného různými deriváty, kypřidly a emulgátory a obarveného meltou dohněda, pak se ptám: máme vůbec rozum? Mnozí se zeptají: " Co mám tedy jíst?" Všechno z přírody, z co možno nejpřirozenějšího zdroje. Jezte pomaleji, lépe žvýkejte (omlouvám se těm, kteří mě znají a vědí, že jídlo přímo "luxuji"). A přestaňte být pohodlní. Jídlo je fajn! Dalším důležitým faktorem je pravidelnost, rytmus. Není to obecná nutnost, spíše nezbytnost doby. Eliminovat uspěchanost a přestat se chovat na světě jako na návštěvě bufetu. Dalším faktorem je nastolení rovnováhy, a to nejen ve stravě. Rovnováha mezi materiálním a duchovním, rovnováha mezi výdejem a příjmem, přímočarý způsob uvažování, rovnováha mezi tělesnou a duševní prací, přirozený způsob stravování, nedělat nač nestačím – nepřeskakovat, budovat od základů.

 

Výživa je určitě jedním z nejdůležitějších faktorů, které člověka ovlivňují dokonce ještě před narozením. Co strava nastávajících maminek? Nebo ještě lépe: partnerů, kteří se rozhodli mít miminko?

Embryo je vyživováno krví matky. V jakém stavu je krev matky, taková je výživa embrya. Výživa embrya je  základem vývoje  jednotlivých orgánů a stavby organismu. Způsob stravy matky přímo formuje stav, zdraví, vývoj a kondici novorozeněte. Jinak řečeno: strava během těhotenství  formuje osobnost nového člověka.

První 3 měsíce se budují nervové buňky, druhé 3 měsíce se buduje krevní oběh a poslední trávící systém. Když matky přijímají příliš mléčných pokrmů, mateřské mléko je příliš zásadité a akumuluje hlen. Děti potom trpí zahleněním v oblasti horních cest dýchacích a častými ekzémy. Mnohá náhlá úmrtí novorozenců jsou způsobena vdechnutím hlenu. Ale myslím, že tělo matky v graviditě si skutečně často "říká samo" čeho jest mu zapotřebí. Znám zapřísáhlé vegetariánky, které se v těhotenství ládují tatarským biftekem, jsou známy případy žen, které pojídají hlínu, chronické kuřačky přestávají kouřit atd. Příkladů je spousta a jsou důkazem vzájemného vztahu  zákona rovnováhy a fungující přírody.

U partnerů je dobré harmonizovat stravu, tzn. minimálně tři týdny, lépe 3 měsíce a optimálně 6 měsíců před početím se stravovat společně. Myslím stejný druh stravovacího režimu. Tím se nastaví podobná kvalita krve. Kvalita krve ovlivňuje emocionální tělo člověka. Samozřejmě základem je zvládnout příjem tuků, bez toho nemá valnou cenu mluvit o úpravě životosprávy. Dále je potřeba se zaměřit na snížení kyselosti krve. Omezit příjem živočišných proteinů, rafinovaného cukru, včetně potravin, které ho obsahují a dalších dráždidel. Nemluvím o extrémech jako jsou drogy, alkohol a cigaret. (Mimochodem indiáni tvrdí, že bílé tváře neumí kouřit, protože nectí ducha kouře a já s nimi souhlasím) Zaměřit se na obiloviny, čerstvou a vařenou zeleninu, ovoce. Z masa doplnit ryby. Udržovat si kondici cvičením a pohybem na čerstvém vzduchu. To zní jako banální fráze, ale je to moc důležité. Další rada zní: pijte normálně! Znám mnoho lidí, kteří si způsobili problémy, když se začali prolévat vodou, aby ulevili ledvinám. Všeho moc škodí. Základem je plynulá cirkulace energie. Buněčná voda z ovoce a zeleniny pročistí nejlépe ledviny. Doporučuji dýňovou polévku.

 

Súfisté tvrdí, že nejdůležitější nemocnicí na světě je naše vlastní kuchyně, protože tam je extrahována esence z potravy...

V otázce už je obsažena odpověď. A co víc, ve Feng-šuej se zdůrazňuje poloha, tvar a rozměr kuchyně ve vztahu k ostatním parametrům domu, protože je to jediná místnost, která přímo vyrábí, produkuje energii. Je to vlastně taková laboratoř. Dříve byly kuchyně součástí "seknice", tzn., že byly v centru dění. Nedoporučuji oddělené malé kuchyňky, kuchyně zastrčené do kouta a průchozí kuchyně. Všechny uvedené pojmy jsou den co den vtiskávány do jídla spolu s atmosférou, pocitem kuchaře atd. Kuchyně to je kapitánská místnost. Tolik k prostoru, kuchyně jako způsob stravování moduluje vztahy v rodině, škole,komunitě, firmě, společnosti, státu, národu, ve světě.

 

Jakou důležitost přikládáš vůni jídla a jejímu vlivu na zdraví?

Podružnou, ale nezastupitelnou. Vůně je vnímána čichem, který souvisí s energií ohně. Je to silný vjem, který signalizuje našemu organismu kvalitu připravovaného jídla. Jde o první nastavení organismu a trávícího systému. Způsob trávení a přeměny energie se odehrává v předstihu čichovým vjemem na éterické-jemně hmotné úrovni. Podobné jako u procesu konzumace.

 

Je tedy vaření  v podstatě léčení? Jak by se vůbec k přípravě jídla mělo přistupovat? Mám teď na mysli mentální vibrace Jak nahlížíš na rozdíl účinnosti jídla, snědeného o samotě a jídla, sdíleného s jinými lidmi?

Jídlo je láska, jak je také možno vysvětlit přísloví: " láska prochází žaludkem".

Za důležitou fázi považuji čas přípravy organismu na konzumaci. To, co praktikovali naši předci anebo praktikují dodnes věřící, a to je poděkování, motlitba, zpěv. Úžasná tradice je naše popřání dobré chuti. Můžeš poděkovat jídlu samotnému za jeho energii a přijmout ji. Nakonec ji stejně předáváš dál. A jídlo o samotě nebo s lidmi? To je totéž jako žít sám anebo s někým. Ne nadarmo se vždy rodiny scházely ke společnému obědu. Miluji bábovky našich babiček připravovaných s láskou a určených k siestě. Nebo podzimní štrůdly. Vařená jablka udržují vlhkost na plicích a nezvyšují vlhkost organismu. To je harmonie a láska.

Jídlo je náš nejlepší přítel. Anebo největší závislost. Jídlo je cesta, po které kráčíme.

Za  BARAKU se ptala Tamara Marková