ŽIVOT V MODRÉ ÉŘE

Stojíme na rozcestí, na kterém bude rozhodnuto, co bude s lidstvem této Země. Země, která prošla dvěmi částmi vývoje a je nyní v třetí části. V celém vesmíru je náš sektor nejméně vyvinutou oblastí. V našem Kosmu dominantní galaxie Mléčná dráha je bržděna malou planetou - Zemí. Země je poslední brzdou k očekávanému skoku ve vývoji a prochází nyní etapou, která je nazývána Modrou érou.

ŽIVOT  V MODRÉ ÉŘE

(zpracoval Miroslav Šturc) XML:NAMESPACE PREFIX = O />

 

I.

Stojíme na rozcestí, na kterém bude rozhodnuto, co bude s lidstvem této Země. Země,  která prošla dvěmi částmi vývoje a je nyní v třetí části. V celém vesmíru je náš sektor nejméně vyvinutou oblastí. V našem Kosmu dominantní galaxie Mléčná dráha je bržděna  malou planetou  - Zemí. Země je poslední brzdou  k očekávanému skoku ve vývoji a prochází nyní etapou,  která je nazývána Modrou érou.

Abychom si udělali představu, jak velký kolos brzdíme, pokusím se alespoň náznakem přiblížit okolní svět.

 V naší galaxii je asi 115 miliard slunečních soustav, ve kterých je 150 miliard sluncí, což je 200 kvintiliónů   planet . Pouze 5 % je obydlených . Nám blízkých civilizací je 5 biliónů.

     Celý vesmír je v neustálé rotaci. Kolem Boha rotují slunce 1.řádu, kolem těchto sluncí rotují slunce 2.řádu, obě tyto roviny jsou pouze v duchovním stavu. Kolem sluncí 2.řádu rotují slunce 3.řádu ta jsou již hmotná. Naše centrální slunce se jmenuje Anapur. Paralelně k našemu hmotnému vesmíru jsou stvořeny vesmír geometrických obrazců, vesmír holoproudých těles a vesmír holomických duší.

     Na stavbu vesmíru se musíme dívat jak z  pohledu astronomického, tak z pohledu astrologického.  Každá tato nauka nám přiblíží vesmír z jiného úhlu, a každá se zabývá  jinou podstatou vesmíru. Pokusím se shrnout stovky stran různých zdrojů do několika desítek stránek.

     Základem všeho je pohyb – rotace. Hierarchie jednotlivých vesmírů je určena stupněm rotace:

1.      stupeň je stupeň měsíců a planet rotujících kolem svých sluncí planetárních

2.      stupeň je stupeň sluncí planetárních rotujících kolem sluncí galaktických

3.      stupeň je stupeň galaktických sluncí rotujících kolem centrálního vesmírného slunce

4.      stupeň je stupeň sluncí vesmírných

5.      stupeň je stupeň rotace celého vesmíru se svým centrálním sluncem kolem slunce duchovního

Toto slunce duchovní je spojnicí mezi hmotnými a duchovními světy. Toto slunce je svět embryonálních  bytostí, božích prvorozenců ducha pravého tzv. Rájem. Zde se začíná reinkarnace duší a tudy se duše vracejí zpět ke Stvořiteli.

Z astrologického hlediska je makrokosmos zjevnou částí našeho Boha Otce. Je sedminou vesmíru a oblastí tvůrčích elémů nám viditelných zodiakálních souhvězdí. Za nimi se skrývají zodiakální elémy a vesmírné Taosíly, o nichž nemůžu hovořit. Našim makrokosmem nazýváme celý zodiak s jeho 12 hierarchiemi, který tvoří zjevné hvězdné tělo Boží.

 

1. Skopec – elém Serafínů duchů Lásky
2. Býk – elém Cherubínů duchů Harmonie
3. Blíženci – elém Trůnů duchů Vůle
4. Rak – elém Vládců duchů Moudrosti
5. Lev – elém Sil duchů Pohybu
6. Panna – elém Mocností duchů Forem
7. Váhy – elém Archeů duchů Osobnosti
8. Štír – elém Archandělů duchů Ohně a Vody
9. Střelec – elém Andělů duchů Vzduchu
10. Kozoroh – elém pravzorů boholidských atmanských duchů Nevinných
11. Vodnář – elém lidských pravzorů budhických duchů Budhi, Blažených. kteří prošli cestou mučedníků
12. Ryby – elém lidských pravzorů duchů Manasu, tj. Proroků a Vyznavačů

Tak, jako se lidský úd skládá z milionů buněk, tak se každá hierarchie údu Božího Těla skládá z milionů éterických bytostí téhož elémického makrokosmického řádu.

Z kabalistického hlediska je taky svět dělen na svět vyzařování a svět stvoření. Není přesná hranice mezi těmito světy, neboť Horní Acilut přechází v Dolní Acilut kde se prolíná s Horní Berijou, která  přechází v Dolní Beriju. Hierarchie jsou děleny na Elohim a Jahven.

První stupeň – měsíců a planet je charakteristický tím , že duše se zde učí poznávat lásku a s ní přistupovat k ostatním bytostem i k Bohu.  Pokud duše na toto zapomene, vtěluje se mnohokrát. Pokud splní svůj úkol postupuje do druhého stupně.

Druhý stupeň – planetárních sluncí zde se duše učí ovládat svobodnou vůli. Neustále na ni působí paralelní vesmíry holoproudých těles třetí fáze tzv. podsvětí. Odtud se již duše nevtělují a po několika tisíci letech /pozemského času/  postupují na třetí stupeň.

Třetí stupeň – galaktických sluncí učí duši poznávat zákon inteligence, pak následuje stupeň čtvrtý

Čtvrtý stupeň – vesmírných sluncí umožňuje duši odolávat přímému styku působení paralelního vesmíru holoproudých těles fáze čtvrté. Odtud po několika stech tisících letech se duše navždy odpoutává od hmotných vesmírů a přechází do duchovního slunce, kde zůstane celé věky v  latentním stavu čekaje na další vývoj.

 

     Modrá éra je třetí epochou zemského lidského vývoje. Je epochou Božského Otce, érou božské spravedlnosti a lásky. Modrá proto, že je cestou Mariánského zasvěcení a předvojem kosmu Panny.  Tato modř naplňuje lidskou duši i lotusy při vroucí modlitbě k Bohu. Taktéž síly jupiterského impulsu mají modrou barvu. V Modré éře se mísí :

 

 1/ Atmanská modř Otcova

 2/ Jupiterská modř kosmická

 3/ Mariánská modř oddanosti, modlitby a meditace

 4/ Modř nejvyšších Ideálů duchovního poznání.

 

     Zemská evoluce je trojitá a odpovídá evoluci božského trojprincipu:

1/ Ducha Svatého

2/ Božské Matky a Krista       

3/ Božského otce

 

     Země prochází třemi cestami evoluce:

První cesta je cestou Ducha Svatého - cestou Všemoudrosti a Vševědoucnosti Boží.

Druhá cesta je cestou vtělení božské lásky Mateřských sil makrokosmických i kosmických. Je to cesta hvězdného ženství, které působí na Zemi prostřednictvím Krista.

Třetí cesta je cestou vývoje tvůrčího slova, cestou Božského otce, jehož principem je tvůrčí Moc a Síla sférického mužství.

Všechny lidské civilizace se vyvíjely nebo vyvíjejí některou z těchto cest.

 

Na cestě Ducha Svatého se vyvíjí zejména lidská mentalita, oplodněna božskou Všemoudrostí. Na ní vyrůstá jástevní individualita lidská, která se počíná vyvíjet odtržením lidské duše od Všeduše světa po sestupu duchovního lidského Já do fyzického lidského těla.  

     Moudrost Ducha Svatého je Světlem duchovního osvícení a posvěcení. Je Světlem spirituální Moudrosti, která pronikla lidstvo v minulém kosmickém vývoji v třetím dni kosmického tvoření, který se nazývá dnem Svatého Ducha.

Duch Svatý je myslícím principem božského Otce, jest jeho Všudypřítomností, Vševědoucností a Všemoudrostí.

     Samotný princip  božského Otce je tvůrčí Moc a Síla Otcovy Všemohoucnosti, tj. tvůrčí Vůle Stvořitele vesmíru, kosmu i makrokosmu.

    Síla Božské Matky je vesmírnou, makrokosmickou a kosmickou Láskou Boží. Tato Láska působí k nám prostřednictvím Ježíše Krista.

     Na počátku kosmického zřízení každého nového kosmu dne tvoření /juga, kalpa/ opakujeme celý kosmický vývoj. Proto také, když opakujeme vývoj třetího dne kosmického, dne Ducha Svatého, působí ve světové evoluci síla Posvětitele makrokosmu i kosmu, síla Ducha Svatého.

     Proniká všechny hierarchické bytosti, které vedou lidstvo během prvních epoch Země v Lemurii a Atlantidě. Tehdy člověk neměl své duchovní  Já a žil dosud v lůně hierarchických bytostí..

     Princip Ducha Svatého ozařuje všechny zasvěcence všech kultur arijských před Kristem a působí v nich osvícením duchovního Světla božské Všemoudrosti. Všichni staří zasvěcenci byli proroky a vyznavači božské Moudrosti a Lásky a byli proniknuti Svatým Duchem, tj. božským Manasem. Aby byla dodržena rovnováha byli taktéž zasvěcenci abnormálních bytostí.

     Božská Prozřetelnost je základním principem Ducha Svatého a přináší nám poznání tvůrčího plánu kosmického i makrokosmického.

     Duch Svatý je ústřední bytostí první Mateřské Lože světa a jeho tělem je dvanáct božských bytostí vtělené božské Moudrosti a Lásky, které se nazývají Bodhisatvy. Tito Bodhisatvové žijí v Mateřské Loži světa  a odtud  řídí vývoj lidské inteligence ve všech kulturách Země. Střídají se ve svém působení na lidstvo a provtělují se v lidských bytostech vždy na konci solární epochy, v níž jarní bod vstupuje do nového zodiakálního znamení. To se děje jednou za 2100 let. Nyní na konci éry Ryb je očekáván příchod  dalšího Dodhisatvy, který bude učit lidstvo, jak dále postupovat.

 

     Poslední Bodhisatva /veřejně činný/, jimž se vyvrcholuje vývoj cesty Ducha Svatého,  provtělil se 500 let p.n.l. v postavě  Gothama Budhy, v němž působí všechny duchovní síly všech předcházejících kultur. Působením Ducha Svatého se vyvíjí lidský duch v samostatnou inteligenci s vlastní myslící činností myšlenkovou. Síla Ducha Svatého čelí rozumovým silám lucifersko-ahrimanských bytostí, které se snaží stáhnout člověka do sobectví a materialismu.

     Osvícený lidský rozum se spojuje se Světlem Ducha Svatého, s božským Manasem, který nám dává sílu rozlišit božské bytosti od abnormálních, chápat rozdíl mezi dobrem a zlem. pomáhá člověku vymanit se z temnoty nevědomosti a podvědomých sebezachovávacích pudů  lidských.

     Na cestě Budhově působí osvícení Ducha Svatého. Z něho plyne poznání zákona inkarnace a karmy. Zasvěcenec chápe, že dokud nenaplní svou karmu, musí se neustále vtělovat a vyrovnávat svou karmu.

     V každé evoluční době, na každém novém vývojovém stupni je stav splynutí s Bohem charakterizován jiným způsobem vysunutí éterického těla lidského. Každé duchovní zasvěcení odpovídá jinému stupni kulturního lidského vývoje, neboť Prozřetelnost vyvolává vždy nový stupeň duchovního poznání, který je přiměřený nejvyššímu stupni lidského vývoje v nové kultuře. Na zaostalé lidstvo není brán zřetel při vzniku nových kulturních forem lidské evoluce. Taktéž bude postupováno nyní ve éře Vodnáře. Kolem roku 2300 bude natolik zvýšen kmitočet Země, že hmota bude tratit soudržnost. Hmoty bude ubývat až se kolem roku 3200 ztratí docela, ale o tom budu hovořit dále.

 

     V éře Budhově byla dokonale zpracována lidská mentalita, trojprincip duše rozumové, cítící a vědomé může již kontrolovat myšlenky, city i činy. Je to obraz probuzení manasických sil duchovního Já lidského, které je připraveno nastoupit cestu Kristovu, cestou vykoupení lidské duše.

     Kosmická činnost duchů Moudrosti souvisí s atlantským jasnovidem. Imaginační činnost duchů Moudrosti v kosmu Sv. Ducha sestoupila až do astromentální sféry měsíční úrovně. Ve staroměsíčním vývoji měl člověk pouze své nižší já, ale neměl své vyšší duchovní Já.

Proto při postřehování staroatlantských jasnovidem není zapotřebí činnosti jástevní lidské inteligence. Během atlantského vývoje bylo duchovní Já dosud v Devachanu, člověk obdržel toto Já až v páté kultuře Atlantské a proto, chtěl-li se spojit s Bohem imaginační činností, vystoupilo jeho Já do Devachanu, čímž se éterické tělo vysunulo z fyzického. Tak se dělo ještě za doby Staroindické, protože spojení mezi fyzickým a éterickým tělem nebylo dosud pevné.  Toto volné spojení těl je znakem všech Atlantovců staré Atlantidy i zbytků kultury páté, šesté a sedmé rasy dosud žijících Atlantovců a příslušníků první kultury Árijské - Indické.

    Proto Atlantovec nebo Ind /u nás třeba Cikáni/ velmi lehce dosáhne jasnovidu proti západoevropanu. V době Staroindické se učí duchovní Já ovládat fyzické tělo. Příslušník Budhovy epochy často nechtěl jednat na Zemi, protože znal zákon karmy a věděl, že svými činy se připoutává k Zemi. Věděl, že blažený nirvánický stav nastává výsunem z fyzického těla. Atlantovec mohl udržovat svůj život vdechováním prány. Teprve ke konci čtvrté a páté atlantské kultury mu již tento způsob nestačil, protože éterické tělo se zhušťovalo a začínal se vyvíjet základ fyzického těla. Nastaly nové životní podmínky vyživovací, které se zostřovaly úměrně sestupem do hmotné úrovně. Je to etapa biblického vyhnání z ráje, ale o tom dále.

     Součástí, v této době zemské evoluce po rozdělení pohlaví v lidské dvojmonády, které nesou charakter ženský a mužský, začíná se mentální činnost oddělovat od astrální. Nutnost rozdělení duchovních a duševních sil je také jednou se základních příčin k rozdělení  pohlaví.

     Muž je naplněn převládajícím principem rozumovým, myslícím. Jeho organismus je přizpůsoben k intenzívní mentální činnosti a vývoji duše rozumové.

     Organismus ženy je přizpůsoben k nadvládě citovosti vlivem mateřství a hvězdného ženství. Vedoucím principem duchovního ženství  je Láska, která ovlivňuje tělo astrální a působí v duši cítivé.

konec I. dílu

Použité zdroje:

Benda:Rozhovory s poučením Halevi: Vesmír v kabale Vay:Tajemství kosmu Zodiakální škola: Modrá éra , ostatní literatura bude uvedena na konci posledního dílu.