Cigareta (zbytečný řetěz negativních následků)

Není kouře bez ohně. A není požitek bez následků. Studentkám, které o každé přestávce před školou náruživě potahují ze svých cigaret, nedochází, že chvilkové potěšení bude mít za následek celoživotní poškození zdraví. Když si čtrnáctiletá dívka zapálí cigaretu, možná si na okamžik připadá dospělejší. Nikdo jí ale nevysvětlil, že když bude kouřit, bude mít potíže se sexem a orgasmem, možná bude dokonce frigidní, rychleji jí zestárne kůže, že bude mít problémy s partnerem, zcela určitě s otěhotněním, že její děti budou pravděpodobně když ne vážně zdravotně či mentálně poškozené tak alergické a dyslektické nebo hyperaktivní, a asi také zločinci. A že zemře o patnáct let dříve než by musela, kdyby nekouřila. Cigareta (zbytečný řetěz negativních následků) Není kouře bez ohně. A není požitek bez následků. Studentkám, které o každé přestávce před školou náruživě potahují ze svých cigaret, nedochází, že chvilkové potěšení bude mít za následek celoživotní poškození zdraví. Když si čtrnáctiletá dívka zapálí cigaretu, možná si na okamžik připadá dospělejší. Nikdo jí ale nevysvětlil, že když bude kouřit, bude mít potíže se sexem a orgasmem, možná bude dokonce frigidní, rychleji jí zestárne kůže, že bude mít problémy s partnerem, zcela určitě s otěhotněním, že její děti budou pravděpodobně když ne vážně zdravotně či mentálně poškozené tak alergické a dyslektické nebo hyperaktivní, a asi také zločinci. A že zemře o patnáct let dříve než by musela, kdyby nekouřila. Tyto a jiné následky kouření čtrnáctileté dívky zcela jistě nebudou umět domyslet (děti do 18 let ještě nejsou schopny domýšlet důsledky svých činů!). Slyšely je sice už mnohokrát, ale protože ve skutečnosti neposlouchaly (dnes si cigarety přendávají z nových krabiček, na kterých je upozornění ministra zdravotnictví, že kouření může způsobit rakovinu, velkým písmem, do krabiček starých, na kterých je písmo daleko menší), je třeba jim to říkat a vysvětlovat znovu a znovu. V sázce je totiž nejen zdraví, ale i budoucnost celé společnosti. Zkusme tedy uvažovat o kouření v souvislostech a vezměte to od samého počátku. My informovaní dospělí víme, že vše začíná již v období jiného stavu, a že kouření (pití alkoholu, požívání drog) v těhotenství je určitá forma negativní mateřské fyziologické komunikace. Škodlivé změny, které tyto látky mohou vyvolat v prostředí nenarozeného dítěte, ho mohou přímo poškodit, anebo vystrašit. Dítě má spoustu důvodů k tomu, aby se vylekalo, a pokud to trvá déle, aby bylo stažené obavami. Již před několika lety Dr. Michael Lieberman ukázal, že nenarozené dítě se emocionálně vzruší (měřeno zrychlením srdcového pulsu) pokaždé, když si jeho matka kuřačka jen pomyslí, že si zapálí cigaretu! Nemusí ji ani vkládat mezi rty, ani zapálit sirku, dítě rozruší už pouhá myšlenka na cigaretu. Přirozeně nemůže vědět, že jeho matka kouří nebo si chce zapálit. Je však natolik intelektuálně zdatné, že umí spojit zkušenost kouření matky s nepříjemným pocitem, který v něm vyvolává. Příčinou je pokles přísunu kyslíku (kouření snižuje obsah kyslíku v krvi proudící placentou), což mu fyziologicky škodí. Mnohem škodlivější jsou ovšem psychologické následky kouření matky. Dítě se tím uvádí do chronického stavu nejistoty a strachu. Nikdy neví, kdy se fyzicky nepříjemný pocit znovu objeví a jak to zabolí. Plod dlouhodobým stresem matky přímo trpí - stresové hormony v těle matky přímo ohrožují jeho zdraví. Právě tohle je druh situace, který vytváří dispozici k hluboko zakořeněné podmíněné úzkosti a nevratným strukturním změnám v mozku novorozence. Prenatální psychologie (např. práce Petra Fedora-Fereyberga a Thomase Vernyho) jednoznačně prokázala, že nejdůležitější příčinou problematického těhotenství, a následných traumatických porodů je dlouhodobý stres. Dnes již víme, že např. sklon k agresivitě není něco genetického a osudového, ale že se spoluvytváří již v době těhotenství. A že psychika těhotné ženy je to, co ze značné části určuje psychickou vyrovnanost nebo labilitu budoucího člověka. U malých dětí depresivních matek, jak připomíná dr. Koukolík, se začne odchylně chovat kůra čelních laloků mozku - křižovatky mechanismů pozornosti, emocí a sociálních vztahů. Dlouhodobější stres v těhotenství vede přímo ke schizofrenii, poruchám chování, depresím, agresivitě a celé dlouhé řadě obtíží a chorob. Mimochodem, přímý vztah mezi psychikou těhotné a jejího budoucího dítěte prokázal už profesor Matějček v 60. letech, kdy zjistil, že komplikace v těhotenství a při porodu vedou k násilnému chování, a dochází k nim tehdy, má-li matka k těhotenství negativní postoj. Nechtěné těhotenství, pokus o potrat, a následné svěření dítěte do ústavní péče jsou pak spolehlivě třeskutou kombinací, která v následném životě takových chlapců neodvratně vede ke spáchání násilného trestného činu. (Např. zločinnost v některých státech v USA klesla asi 18 let po povolení potratů.) Zkusme to domyslet: děti kuřaček se rodí menší a s komplikacemi, matky pak často nekojí, děti, které jsou málo kojené, jsou častěji nemocné, hrozí jim alergie, cukrovka, infekce dýchacích cest, obezita atd. atp. Jsou emočně a psychicky nevyrovnané, méně inteligentní, a od puberty budou zoufale vyhledávat cokoliv, co je uvolní - tedy cigaretu, alkohol, partu a násilí. Těhotenství a první vteřiny a minuty života totiž každého člověka zásadně programují na celý život například tím, s jakou základní emocí začíná fungovat mozek novorozence (který se dále dotváří celý první rok jeho věku). Jinak řečeno, již v bříšku své matky a v prvních vteřinách a minutách své existence mozek dítěte kuřačky zjistí, že svět je život ohrožující - a nemocniční porod je při běžném současném způsobu studené oslepující místo plné utrpení… a podle toho se zařídil. Robert Pollack (v knize Chybějící okamžik, MF 2003) píše, že "v mozku těch nejmenších dětí je úschovna nevědomých vzpomínek shromážděných v době, kdy jejich vědomí nebylo než změtí ruchů a šumů. Výsledkem je často hluboký pocit strachu a zlosti." Na prvotních základních emocích (které jsou v mozku děťátka v bříšku matky kuřačky výhradně negativní) se totiž dále budují ty stále složitější. Zjednodušeně (a počítačově) řečeno, základní operační systém většiny lidstva (včetně databáze emocí) je, zvláště pak u dětí kuřaček, nastaven na hodnotu "negativní". Takový člověk je většinou (neustále a nevědomě) stažen, čeká útok, ohrožení. Celý život pak v něm vnější události rezonančně budou vyvolávat právě tyhle nejhlubší emoční záznamy, které pak, aniž s tím může cokoliv dělat, ovlivní i všechny jeho budoucí současné a postoje. "Když znovu prožíváme pocit nenávisti ke komusi mocnému, nebo neopětovanou lásku, znovu prožíváme své nejprvotnější pocity," dodává Pollack. Chcete jiný negativní následek kouření? Ženy kuřačky mají většinou problematické těhotenství a traumatický porod, který většinou končí císařským řezem. Porodníci ženám navíc málo vysvětlují, že dítě porozené císařským řezem bude asi náchylnější k celé řadě nemocí a zdravotních komplikací (včetně atopického ekzému, alergií, ale také dyslexie nebo dysgrafie), a pravděpodobně bude mít, právě protože nebylo porozeno přirozeně, v pubertě a v dospělosti velké potíže s navázáním a udržením partnerských vztahů a také zvýšenou potřebu mazlit se a být hlazeno (a také že existuje větší pravděpodobnost nepřirozené sexuální orientace). Začínáme tušit, že svou bezohlednou ignorancí vůči rostoucímu počtu důkazů, jak dlouhodobě devastující je kouření, negativně programujeme své další generace. A že je to individuálně i celospolečensky nejen obtížnější, ale i dražší. "Angličtí psychologové vypočítali, že skupina dětí s (antisociální) poruchou chování stála daňové poplatníky do věku svých 28 let desetkrát víc než skupina, která poruchy chování neměla…" (dr. Koukolík: Homo sapiens stupidus, Galén 2003). Začínáme totiž také tušit další významnou příčinu, proč se "násilí stalo normou" a stále více dětí vraždí své vrstevníky. Odborníci z různých těch Spolan a (ne)zodpovědných ministerstev nám léta suverénně tvrdili, že různých těch škodlivých chemikálií je tak malé množství, že to na naše zdraví nemá vůbec žádný vliv. Vida. Český ministr životního prostředí, jak ukázalo nedávné vyšetření, má v krvi 55 ze 103 sledovaných škodlivin, včetně DDT (které se u nás přestalo vyrábět v roce 1973), polychlorovaných bifenylů (výroba zakázána v roce 1984) nebo zpomalovačů hoření (které jsou např. v krytech počítačů)! A taky již víme, že za změnou pohlaví u ryb (ze samců jsou dnes samice) a pravděpodobně i snížením potence můžu stojí neuvěřitelně malá množství umělých ženských hormonů v potravním řetězci… Jinak řečeno, tyhle a podobné škodliviny máme v krvi každý z nás a mělo by to i ty naše "špatně postavené mozky" a stále více znečištěnější těla setsakra zajímat a alarmovat! My se ale tváříme, že se nic tak hrozného neděje: Praha je páté nejšpinavější velkoměsto Evropy - a stále rostoucí počet dívek k tomu všemu ještě začíná kouřit! Začínáme tušit, že i současné globální krize (a nejen u nás, protože války a hlad a nakonec i "móda" kouření se v minulém století nevyhnula ani těm nejvyspělejším zemím) jsou jen důsledkem špatných rozhodnutí špatně postavených mozků lidí kuřáků (lékařů, politiků, bankéřů), kteří rozhodují. Shrňme si to: důsledkem kouření dívek a žen jsou m. j. pozdější porodní komplikace, obrovský nárůst císařských řezů a dnes prakticky běžné použití anestetik, ale také citový chlad budoucích matek, dlouhodobé stresy dětí a vývojové poruchy jejich mozků, a nakonec, v dlouhodobější perspektivě, právě zvýšení běžného i mezinárodního násilí. Pokud někdo namítne, že přece kuřáků u nás je "jen" 30%, neví, jak uvádí dr. Koukolík, že "kombinace porodních poruch a odmítnutí chlapce matkou v prvním roce života postihla 4,5% populace. Tento zlomek ovšem později spáchal 18% ze všech násilných trestných činů. V globálnější rovině se pak zjistilo, že přibližně 6% stále stejných recidivistů páchá 70% nejtěžších násilnických činů". Pravděpodobnost zatčení pro násilné i nenásilné trestný činy byla u 34letých dánských mužů přímo závislá na počtu cigaret, které jejich matky vykouřily v posledních třech měsících těhotenství (prof. Jan Volavka v LN, leden 2003). Mimochodem, pokud notorický kuřák namítne, že jeho dědeček taky kouřil a dožil se devadesátky, jeho tvrzení není úplné. Takový dědeček totiž většinu svého života prožil ve světě, který neznal DDT, PCB, umělé hormony, obrovské znečištění životního prostředí atd. Tehdejší tabák (a cigarety) nebyl chemicky upravován, a dědeček, který tvrdě pracoval na čerstvém vzduchu a maso měl jednou za týden (a uzeniny jednou do roka) kouřil jen po práci, slavnostně, jako jakýsi rituál.. Chcete další zatím nevnímaný důsledek kouření? Násilí páchané kouřením žen na dětech v době těhotenství, a děloha je pro plod jedinou a velmi efektivní školou, se nemůže neprojevit v ekologické rovině. Prenatální psycholog P. Fedor-Freyberg přitom již léta tvrdí: "Děloha je prvním ekologickým prostředím člověka. Jak se k dítěti chováme když je ještě v děloze, tak se ono v dospělosti bude chovat ke světu." Jak se asi bude ke světu chovat člověk, který byl již v děloze přímo ohrožován nedostatkem kyslíku, protože jeho těhotná matka začala kouřit už na škole a v průběhu těhotenství si občas zapálila cigaretu? A co ještě jiné důsledky negativního řetězu, který začal jednou jedinou cigaretou? Ona výbušná směs, tedy "díky" následnému medikalizovanému a odcizenému porodu matkou kuřačkou odmítnutý chlapec s vysokou mírou agresivity, který vyroste v nefunkční rodině, a který neustále sleduje v televizi akční filmy, pak dříve či později exploduje. Třetina těchto dětí pak dále selže v pozdější rodičovské roli a vyrostou z nich neschopní, zneužívající a lhostejní rodiče, kteří vychovají stejně agresivní potomky. Další třetina je sociálně poškozená a má sklon chovat se rovněž agresivně a deviantně. Každá čtrnáctiletá dívka by, než si zapálí svou první cigaretu, měla vidět (třeba v učebnici) fotografie plic dlouhodobého kuřáka, a měla by vědět, že jedna jediná cigareta sníží v místnosti obsah pozitivních záporných iontů (které když chybí, bolí nás hlava) ve vzduchu až deset tisíckrát. Nebo že jedna cigareta znečistí ovzduší stejně jako moderní dieselový motor auta za hodinu a půl provozu. Nebo že kouření snižuje inteligenci a brzdí logické myšlení. Nebo že na nemoci spojené s kouřením zemře v Česku denně padesát lidí (každý rok to je asi 18 000 lidí - zde ještě neumíme zaznamenat všechny důsledky kouření - příkl. kojenecká a dětská úmrtnost, potraty ad. pzn.red). Nebo že přímý vztah mezi kouřením a rakovinou plic prokázali lékaři před více než padesáti lety, a za tu dobu na zemi zemřelo v důsledku kouření sto milionů lidí! Že jsou ke kouření lhostejní celoživotní kuřáci (lékaři a politici), nepřekvapuje. Dr. Koukolík v této souvislosti píše o "fosilním politickém myšlení" a "cílené debilizací společnosti". Jak se ale zachováme my ostatní, kteří již víme, že tak jako není kouře bez ohně, tak není vykouřené cigarety bez celoživotních následků? Ony patnáctileté začínající kuřačky o důsledcích kouření a výše zmíněných souvislostech netuší a nejsou je schopny je domyslet. Bezmocně pak podléhají reklamě (zejména filmové) na cigarety a tlaku kolektivu. Ohrožují tím zdraví nejen své, ale i zdraví celé společnosti. Co s tím uděláme? Jak jim pomůžeme? Vlastimil Marek osud.cz