V dávnějších dobách se však křen spojoval vždy s mužstvím. V 19. století, jakmile si starší muž bral za ženu mladou dívku, směřovaly k němu posměšky, aby se raději držel křenu než mladé žínky. Tato bylina měla svým kořenem léčit všechny "manželské nemoci". V evropských zemích křen nikdy nesměl chybět na stole svatební hostiny. Miska se strouhaným křenem byla určena především ženichovi. Tomu měl dodávat odvahu a sílu při plnění manželských povinností. V některých evropských oblastech se dodržoval další zvyk přípravy křenu pro ženicha na svatební hostinu. Nevěsta musela nastrouhat kořen křenu vlastnoručně a pokud tak učinila bez jediné slzičky, bylo to znamením, že své panenství už ztratila.
Křen se pravděpodobně poprvé objevil v Evropě, nyní je však znám už po celém světě, dokonce i na území chladného Grónska. I tam bylo nalezeno na 40 druhů této byliny, což dosvědčuje skutečnost, jak snadno se rozmnožuje a jak je odolná vůči veškerých klimatickým i půdním nepřízním.
Velké plantáže křenu se nacházejí především v Asii a v obou částech Ameriky. Tam je bylina využívána nejen pro své chuťové vlastnosti, ale především jako léčivo. Křen znali také staří Egypťané, protože figuruje v jejich nejstarším dochovaném lékopisu. Vikingové v 9. století si na každou mořskou výpravu brali bečky naplněné kořeny křenu. Věděli, že s jeho pomocí se nebude kazit maso, ryby budou chutnější a co je nejdůležitější, že křen je bude chránit před kurdějemi, častou a obávanou nemocí námořníků.
Blahodárné léčivé vlastnosti křenu potvrzují i dnešní výzkumy. Výtažky z kořene křenu působí proti bakteriích, virům, plísním a mají charakter desinfekčního prostředku. Kořen křenu obsahuje především velké množství vitamínu C, mnohem více než citrusové plody. Dále vitamín E, vitamíny skupiny B a provitamín A. Zahrnuje také hodně minerálních látek, především hořčíku a vápníku, dále draslík, železo, fosfor a také síru a sodík.
Z uvedeného vyplývá, že je křen účinným prostředkem proti anémii, posilňuje odolnost organizmu, povzbuzuje chuť k jídlu a zlepšuje trávicí funkce tím, že podporuje vylučování žaludečních šťáv. Podporuje též činnost střev a posiluje i jaterní funkce.
V lidovém léčitelství byl kořen křenu využíván při léčbě vodnatelnosti, při zánětech močového měchýře, při podpoře vylučování ledvinových kamenů a také při revmatických potížích. Na bolesti kloubů nebo svalů se používá nastrouhaný křen smíchaný s tvarohem a tato placka se pak přikládá na bolestivá místa, která po sundání obkladu důkladně omyjeme. Křen pomáhá léčit také nachlazení, bolesti v krku a rovněž chřipku. Napomáhá vykašlávání a vylučování hlenů z horních cest dýchacích. V tomto případě můžeme použít i vylisovanou šťávu z kořene křenu, tu pak zředíme teplou vodou a kloktáme. Mimoto křen napomáhá rozšiřování cév, čímž zároveň snižuje vysoký krevní tlak.
Křen při pravidelné konzumaci podporuje v našem organismu tvorbu vitamínu B1, s nímž souvisí kvalita naší paměti a schopnost soustředění.
Sirup proti nachlazení: 10 dkg nastrouhaného křenu zalijeme dvěma deci vody (převařené, ale vychlazené) a pod pokličkou necháme luhovat půl hodiny. Pak scedíme, důkladně vymačkáme (přes plátno) a do tekutiny přidáme 10 dkg medu. Při nachlazení a chřipce užíváme po jedné lžíci (děti jednu lžičku) třikrát denně.
Křenové mléko na jaterní potíže: Tři lžíce čerstvého nastrouhaného křenu zalijeme sklenicí mléka a vše ohříváme na mírném ohni po dobu 5 minut. Pak necháme pod pokličkou odstát na 10 minut, nakonec scedíme. Mléko popíjíme po dvou doušcích každé 3 hodiny. Léčba by měla trvat týden, je ovšem potřebné předem se poradit s lékařem, protože některým jaterním potížím může křen uškodit.
Čaj na vyrážky v ústech: 50 g strouhaného křenu, 15 g semen kopru a lžíce máty se zalije půl litrem vařící vody. Nechá se (pod pokličkou) 20 minut luhovat, pak se scedí. Tímto čajem několikrát denně vyplachujeme ústa až do úplného vyléčení nepříjemné ústní vyrážky.
Zanedbatelný není také příznivý účinek křenu na naši pokožku. Nastrouhaný křen s mlékem a tvarohem na pokožce vybělí různé flíčky a zároveň se objeví (podle délky ponechání hmoty na kůži) zarudnutí, což v minulosti používaly mladé dívky na červené tváře. Konzumace dvou lžiček čerstvého nastrouhaného křenu po dobu 6 až 8 týdnů zcela obnovuje pokožku. Po takové léčbě zmizí pigmentové flíčky či stařecké skvrny.
Abychom mohli bez potíží spolknout čerstvý křen, je vhodné ho doplnit olivovým olejem a špetkou solí. Může to být také krajíc chleba s máslem a se strouhaným křenem, vše mírně osolené. Tuk a sůl (nebo též cukr) zmírňuje pálivou chuť křenu.
Chcete-li posílit vlasové kořínky a tím zkvalitnit své vlasy, opět vám pomůže křen. Nastrouhaný kořen křenu smícháme (ve stejných dílech) s olivovým olejem (lisovaným za studena). Směs vetřeme do vlasů a hlavu zabalíme do ručníku. Po 20 minutách působení si vlasy důkladně umyjeme.
Jako kořenící doplněk naší stravy je křen znám především v podobě jablečného křenu (nastrouhaný křen se smíchá s nastrouhanými jablky a může se doplnit citrónovou šťávou nebo i troškou cukru či medu) jako přílohy k masu.
Snad méně známá je bílá křenová omáčka. Je to bešamel, do něhož zamícháme strouhaný křen a doplnit ho můžeme smetanou nebo smetanovým jogurtem.
Velice chutné jsou rybí filety nebo i půlení kapři, které na konci dušení (na oleji nebo ve vlastní šťávě), posypeme také vrstvou strouhaného křenu. Pánev nebo rendlík hned sundáme z plotýnky a pod pokličkou necháme vše ještě asi 10 minut dojít. Křen by neměl projít varem, aby neztratil svoji vitamínovou hodnotu.
Strouhaným křenem můžeme doplnit i dušené sojové maso, když ho při dušení - kromě obvyklého ochucení - posypeme strouhaným křenem. Opět až na konci tepelné přípravy, jak uvedeno u receptu výše. Čerstvým nastrouhaným křenem můžeme doplňovat také zeleninovou oblohu při jakémkoliv hlavním jídle.
Dobrou chuť a dobré zdraví přeje Hana Sapiková
Zdroj: časopis MEDIUM č. 5/2003
Žádné komentáře:
Okomentovat