VÁLKA MOZKŮ
Nový způsob vedení boje *
Nebezpečná cesta psychozbraní *
Záhada křesla Montauk *
Oběť nemůže ozáření klást odpor. Pomatení, strach, depresi, nevolnost, formování vědomí celých skupin obyvatelstva, ale také vyřazení vojenských základen z provozu a mnoho dalších manipulací s psychikou lidí, dovedou v současné době způsobit psychotronické informace modulované na určitých vysílacích frakvencích. Nezanedbatelnou roli v ovlivňování nálad a postojů lidí sehrává
Projekt Montauk.
Záhadný název stěží odmaskujeme, když nahlédneme do turistických průvodců. Tam je totiž Montauk na Long Islandu popisován jako příjemné městečko s krásným výhledem na moře, jako stvořené pro surfování, jízdu na koni, golf, tenis a rybaření. To je jen část pravdy. Skromné městečko má také opuštěnou vojenskou základnu, která byla v 50. a 60. letech součástí raketové obrany. Později byly prosotory jejího areálu zahaleny tajemstvím. Začaly se zde provádět prostřednictvím nejmodernější techniky pokusy s působením na mozková centra a lidské vědomí. Mnozí z lidí experimentální praktiky nepřežili. V rámci projektu Montauk se například provádělo ovlivňování nálad lidí v okolí základny měněním frekvence radaru. Obrovský radarový vysílač v pásmu 425 - 450 megahertzů působil jako frekvenční okno, pomocí kterého bylo možno proniknout do lidského vědomí.
Reflektor radaru byl namířen na dům, ve kterém se nacházely pokusné osoby. Ty byly zasahovány radiovými vlnami s obrovskou intenzitou a rozdílnými frekvencemi. Experimenty se opakovaly a zkoumání se zaměřovalo na proměny různých biologických funkcí. Změny frekvence působily rozdílně, vyvolávaly spánek, smích i pláč, stejně jako zlost a zuřivost.
V průběhu času se zjistilo, že stejných efektů změny nálad lze dosáhnout zářením, které vychází z reflektoru radaru v protisměru. Toto záření mělo výhodu, že u pokusných osob nedocházelo k tělesným újmám.
Počítač, řídící čínnost vysílače, byl naprogramován tak, že frekvence vysílání přeskakovala mezi pěti různými hodnotami. Zjistilo se, že působení na lidskou psychiku je o to silnější, čím rychleji následují jednotlivé frekvence za sebou. Cílem bylo určit, jak na člověka působí různý počet skoků mezi frekvencemi a rozdílné modulace.
Po shromáždění vyhodnocených výsledků už bylo možno vytvořit přístroj, jehož působení na lidskou psychiku bylo předem vypočítáno. Specialisté sestavili pro tento přístroj počítacové programy tak, aby byl použitelný pro armádu. Proto také vynález počítačem řízené psychozbraně dostal vysoký stupeň utajení.
Záření láme vůli
Psychologické zbraně, které mohou donutit nepřátelské vojáky třeba k tomu, aby se okamžitě vzdali, používají záření, které zlomí vůli dotyčného. Oběti se nejprve zvenčí útočícím vlnám brání, ale v určitém okamžiku je záření tak silné, že nemohou klást další odpor. V důsledku námahy, kterou se člověk brání, má údajně docházet i k trombóze mozku. Kromě zlomení vůle se dále do podvědomí dotyčného přenášejí také vzory myšlenek, které mu vsugerují myšlenky, které jsou žádoucí. To lze provádět i pomocí magnetofonových záznamů. Experimenty prokázaly, že na magnetofonové pásky lze zaznamenávat také vzory myšlenek. U psychozbraní se speciální myšlenkové vzory, nahrané na magnetofonových páskách, při přenosu vysílačem velmi rychle opakují. Je-li vysílač takových psychozbraní dostatečně silný, může způsobit dočasné "vymytí" mozků měst, armád, zemí (používá se v době míru nejčastěji u příležitosti celostátních voleb nebo vnitrostátních mocenských zvratů) a na vyšší urovni i celých planet.
Tato psychologická zbraň, působící prostřednictvím radarových paprsků, se často nazývá "PSI zesilovač", tedy zesilovač mimosmyslového vnímání. Existuje ovšem zbraň, ke které se označení "PSI zesilovač" hodí ještě lépe: je to vysílač Montauk se speciálně zkonstruovaným křeslem.
Vysílač jako "vidoucí oko"
PSI zásah, uskutečňovaný z křesla Montauk, které bylo původně zkonstruováno jako řízení vysílače pro experimenty s časem, probíhá následovně. Vlny, které vycházejí z hlavy osoby, sedící na tomto křesle, ovlivňují oscilátory a jejich signály dále zpracovává počítačový program. Ten řídí generátory, které dokáží vytvořit elektrické, magnetické a gravitační pole. Myšlenky z éteru tak mohou být osobou na křesle Montauk zesíleny a zviditelněny.
Při použití této psychozbraně vytváří osoba, sedící v křesle Montauk, telepatické spojení s další osobou, která se zdržuje na zcela jiném, vzdáleném místě. Takové talepatické kontakty lze vytvořit daleko snadněji, než by člověk předpokládal. V každodenním životě k nim dochází, aniž bychom si toho byli vědomi. Příklady známe všichni.
Vzpomeneme si na nějakého přítele, najednou zazvoní tefon a na druhé straně se ohlásí právě on. Předchozí telepatický kontakt může vzniknout tak, že před telefonátem přítele uvažujeme například o tom, zda je doma, zda bychom jej zavolánim nevyrušili atd. O několik sekund později zazvoní telefon. Když se přítel ohlásí, volaný překvapeně řekne: "To je legrační, právě jsem na tebe myslel."
Obdobně osoba sedící v křesle Montauk vědomě vyvolává telepatické spojení s někým jiným a soustředí se na něj. Jako pomůcku při tom může držet v ruce jeho fotografii. Vysílač Montauk působí na osobu, ke které směřují myšlenky. Není však nutné, aby tento projev proběhl až po zhmotnění. Stačí, když osoba v křesle Montauk cítí elektromagnetické pole, auru cílové osoby, podobně jako při její fyzické blízkosti. Nehmotná těla osoby v židli Montauk a nehmotná těla cílové osoby se prostorově kryjí. Toto projevené nehmotné tělo má přímé spojení s kontaktovanou osobou, která se může zdržovat na velmi vzdáleném místě. Člověk sedící v křesle má dokonce možnost převtělit se do oné osoby a identifikovat se s ní. Tím pádem je také schopen vidět, slyšet a cítít jejími smysly.
Co vedlo k Černobylu
Zásahem do podvědomí je možno přenášet i špatné a škodlivé sugesce. Dotyčný pak v určitých situacích volí jednání, které škodí jemu samotnému nebo lidem v jeho okolí. Tuto formu působení psychozbraně rovněž využívají.
Nezřídka se vyskytují názory, že psychozbraně byly příčinou havárie atomové elektrárnyv Černobylu. Konkrétními důvody, které vedly ke katastrofě, byly závažné chyby v obsluze a porušení provozních a bezpečnostních pokynů.
Zde je seznam oněch chyb:
- přerušení automatického nouzového vypínání reaktoru
- vypnutí nouzového chladicího systému
- provoz zařízení s vypnutím nouzového chladicího systému
- snížení výkonu pod mezní hodnotu stanovenou pokusným programem
- nedodržení předepsané minimální hodnoty tvorby přebytku
- zastavení rezervních pump v hlavním přívodu chladicího prostředku
- zablokování signalizace nouzového vypínání reaktoru při snížení tlaku a snížení hladiny vody v odlučovači páry
- zablokování nouzového vypínání reaktoru při vypnutí všech turbin
Existuje možnost, jak popsat psychotechniku, která je vlastně přebíráním informací. Zkušený mág se snaží vnímat osobu, od které chce přebrat informace při astrální projekci. Při ní je tělo ve stavu spánku, zatímco vědomí si může vybrat jiné místo. Část astrálního těla mág oddělí a vyšle k osobě, aby "prosákla" její aurou v blízkosti hlavy. Vyslaná část se nazývá strážce. Pak se zformuje myšlenka, která je tak silná, že na ni zaměřená osoba musí reagovat. Myšlenka má formu otázky a odpověď na ni obsahuje požadovanou informaci. Osoba, od které jsou přebírány informace, má pocit, jako by tato otázka "visela ve vzduchu". Myšlenka na ni ji obtěžuje tak dlouho, až si sama na tuto otázku odpoví vlastní myšlenkou. Vyjádření, které takto strážce přijal, má vlastnost informace. Tato informace je ihned uložena v podvědomí.
Člověk, provádějící zásah, nemusí vůbec nic vědět o odborné oblasti, kterou se zkoumaní lidé zabývají. Při sugerování chybných informací do podvědomí jiných lidí, k jakému údajně došlo v případě personálu jaderné elektrárny Černobyl, byla položena otázka: "Co je největší chybou, jaké by ses mohl v této situaci dopustit?" Odpověď například zněla: "Zablokovat nouzové vypínání reaktoru by teď bylo mou největší chybou." Spolu s otázkou směřuje do podvědomí lidí sugesce, která říká, aby tuto situaci vytvořili. Telepatické spojení se ještě nějakou dobu udržuje, aby lidi ochromilo a zabránilo jim informaci okamžitě odmítnout. Celý tento proces vypadá velmi komplikovaně, v praxi však při troše cviku trvá jen několik sekund. Lidé, kteří jsou něčeho takového schopni, to provádějí většinou nevědomě a vůbec neumějí vysvětlit, proč to dělají.
Protože lidé nepřijímají naočkované informace vědomě, nemohou se proti nim bránit. Většina úkonů v každodenním životě se provádí nevědomě. Podvědomí lidí v týmu obsluhy atomové elektrárny však dostalo povel jednat tak, aby sami sebe zničili a proto sami vytvořili podmínky pro havárii. Tento jev je znám již dlouho, bez elektronických pomůcek (psychozbraní) se však vyskytuje jen zřídka.
Pověrčivost a hypnóza
Podle statistiky nehod dochází vždy v pátek třináctého k většímu počtu nehod. V tomto případě je příčinou pověrčivost lidí. Víra v nešťastný den působí podobně jako naočkovaná informace. Lidé pak nevědomě sami pracují na tom, aby se stala nehoda. Tento jev známe z historie i pod pojmem kletba. Při ní se však obracelo vše proti prokletému, sociálnímu okolí dotyčného byla vnucena určitá informace a přenášeny agresivní postoje. Popsaný způsob psychického útoku je ovšem sám o sobě subtilní a nenápadný. Vysílač Montauk však umožňuje také to, aby oběť jednala za situace, kdy její vůle je na určitou dobu zcela ochromena.
Jsou lidé, kteří mají nadání hypnotizovat tímto způsobem ostatní. Často mohou předvádět i před publikem, že mnozí přítomní udělají něco zcela proti své vůli. Lidé nadaní jasnovidecky při takové hypnóze vnímají, jak se část jejich éterického těla dělí u hlavy osoby na dvě části a usazuje po stranách. Na místě, kde mělo éterické tělo hlavu, pak vidí jasnovidec éterickou hlavu hypnotizéra. Tento druh hypnózy však normálně funguje jen na vzdálenost několika metrů. U vysílače Montauk ovšem omezení vzdálenosti neexistuje. Hypnóza s vysílačem Montauk byla zkoušena i na zvířatech, která byla ovlivňována, aby se pohybovala mimosmyslově vnucenými směry.
Nenápadné napadení
Ničivý efekt má spočívat ve vyvíjení "časového záření", které sestává z chrononů (nejmenší jednotka času, tzv. atomy času). Ruský astrofyzik a teoretik času Nikolaj Kosyrov údajně při svých experimentech zjistil, že čas má i energetickou kvalitu. Takové záření by mohlo proniknout vším. U výše popisovaných psychozbraní si oběti většinou nejsou vůbec vědomy toho, že byly napadeny a nechtějí si to uvědomit ani dodatečně. U chronálních paprsků je tomu jinak. Je-li člověk takovým zářením zasažen, zpřetrhá se jeho aura na kusy a brání centrálnímu nervovému systému v jeho funkci. I kdyby takové oběti byly materialisty a nechtěly připustit, že aura existuje, protože ji necítíme, v případě zasažení už by ji popírat nemohly. Ihned by se totiž u nich objevily příznaky duševní choroby a to i v případě, že tito lidé předtím byli duševně zcela zdrávi a ani v jejich rodině se duševní nemoci nevyskytovaly. Imunitní systém by okamžitě přestal fungovat.
Zbraně hromadného ničení
Zatímco chronální paprsky člověka nezabíjejí, jen psychicky otupí, údajně existují zbraně, které nechají člověka zemřít v mukách. Jsou založeny na principu infrazvuku, kterému nervový systém nemůže odolat. Navíc ještě existují přístroje, které efektivně ovlivňují nervový systém kombinací mikrovln a ultrazvuku. Budou-li dostatečně výkonné, mohou pokrýt velké plochy a zařadit se ke zbraním hromadného ničení.
Pesimismus takové vize může být smazán důvěrou v lidský rozum člověka, který sílu psychozbraní nepoužije k duševní i faktické likvidaci dalších příslušníků lidského rodu, ale k rozvoji vlastního poznání.
PSI V Perském zálivu
Existují dohady o tom, že výsledků projektu Montauk bylo použito i ve válce v Perském zálivu. Když stály americké a irácké jednotky proti sobě, přeletěl nad hlavami iráckých vojáků americký vrtulník. Ti prý ihned dali ruce vzhůru a vzdali se. Přitom je nutno vzít v úvahu i to, že šlo o stejné Iráčany, kteří měli osmileté bojové zkušenosti z předchozí války s Íránem. V jiném případě měli být iráčtí vojáci, kteří se zdržovali v masivním a bezpečném bunkru, přinuceni ke kapitulaci. Když se britský reportér BBC zeptal brigádního generála Neila, jak tento obtížný úkol vyřeší, důstojník se podřekl a odpověděl, že hodlá nasadit vrtulník s vysílačem působícím jako psychologická zbraň. I americkou armádu v Perském zálivu prý účinek těchto zbraní překvapil, o čemž svědčí to, že zdaleka nebyla připravena postarat se o značné množství zajatců. Velké masy iráckých vojáků, kteří se vzdali, byly něčím , co v dřívějších válkách vedených Bagdádem nikdy neexistovalo.
Henrik Kühl (Magazin 2000)
Žádné komentáře:
Okomentovat