DON JUAN ponaučení

Říkal, že je možné cokoliv, pokud člověk chce a neuhýbá. Jednou jsem si s ohromením uvědomil, že mu nikdy nebudu moci oplatit všechno, co pro mě udělal. ... „Já nepotřebuji, abys mi něco splácel, ale jestli přesto chceš něco splácet, skládej to účet ducha člověka. Tam je pořád moc malá částka, takže cokoliv tam kdo vloží, vždycky je to víc než dost." „Tam mě ten vítr pak držel několik dnů, tak dlouho, dokud jsem se neodhodlala změnit a bezpodmínečně přijmout svůj osud. Nagual mi řekl, že mým úkolem teď bude dávat to, co sama nemám, a sice lásku a cit. Proto se prý musím starat o sestřičky lépe než o sebe. Teprve tehdy jsem pochopila, co Nagual říkal už dlouho. Můj život dávno skončil a Nagual mi nabídl nový, avšak tento nový život má být opravdu nový. Nový život nelze vést postaru a špatně." „Učenec nejdříve uspořádá svět tím nejkrásnějším a nejosvícenějším způsobem, ale v pět má padla a jde domů a zapomene, jak krásně to všechno zařídil." Člověk je na tom nejlépe, když kromě svého cíle a svobody nemá nic. ...být vyrovnaný a nic nevyhledávat moc dychtivě... „Nagual tě učil stejně jako mě být nezaujatě klidný a oproštěný od vášní. ... Říkal, že svět lidí se zmítá nahoru a dolů a lidé se v tom svém světě melou s ním, ale my jsme čarodějové, a proto jejich zmatky nejsou naše starost.Uměním čarodějů je být vně toho všeho a zůstávat nepovšimnut. Uměním čarodějů je především nikdy neplýtvat svou silou." „Ty se věci uvědomuješ jenom tehdy, když si myslíš, že si je máš uvědomovat, zatímco být bojovníkem znamená uvědomovat si všechno a pořád." Připomnělo mi to, co mi jednou don Juan řekl, když jsme si povídali o starém muži, jenž byl mým přítelem. Don Juan mi tehdy velmi důrazně tvrdil, že život a smrt toho muže nemají vůbec žádný význam. Byl jsem tenkrát dost pohoršen a pokládal jsem to od dona Juana za zbytečné. Namítal jsem, že se snad rozumí samo sebou, že život a smrt toho starého muže nemají význam, protože nic na světě přece nemůže mít jiný význam než ten, který tomu osobně každý přikládáme. No vidíš!" zvolal se smíchem. „To je přesně to, co ti říkám. Pro toho muže osobně nemá život ani smrt žádný význam. Klidně mohl umřít v roce 1929 nebo 1950 nebo se třeba dožít roku 1995. Na tom nesejde. Pro něj je to doblba pořád jedno a to samé." Bojovník si musí všímat všeho. To je jeho trik. V tom tkví i jeho výhoda. Je mnohem snazší vést si dobře v podmínkách nejvyššího vypětí, než být bezchybný za normálních okolností. Neexistuje způsob, jak někomu přikázat, aby nabral poznání, ani sobě samotnému ne. „Musíš jí připomenout, že je nevyléčitelně nemocná, a to je všechno. Protože je beznadějný případ, má sílu. Nemá už co ztratit. Všechno už totiž ztratila. Když člověk nemá co ztratit, dostává odvahu. Bázliví jsme jenom tehdy, když máme něco na čem lpíme." Bojovník všechno přijímá jako výzvu, zatímco obyčejný člověk to bere buď jako požehnání, nebo jako kletbu. Bezchybnost znamená dělat to, co dělám, jak nejlépe můžu, ať už se zabývám čímkoli. Vymítit všechny zbytečné návyky -> potřebný přebytek energie. „Než učiníš nějaké rozhodnutí, dělej si starosti a přemýšlej. Ale jakmile ses jednou rozhodl, pusť se do toho beze strachu a bez zbytečného přemýšlení, protože tě čekají miliony dalších rozhodnutí." Když je bojovníkovi něco nejasné, myslí na svou smrt. Jedině představa smrti nám upevní ducha. Člověk oddaný poznání žije tím, že jedná, a ne tím, že o svých činech jen přemýšlí. Bojovník nikdy nenosí náklad, který neunese. „Ty ses vzdal. Ty sis přál se vzdát. To byla ta chyba. Tohle už jsem ti říkal a budu to opakovat stále znovu. Ve světě čarodějů můžeš přežít jedině jako bojovník. Bojovník ke všemu chová úctu a po ničem nešlape, dokud opravdu nemusí. Ty jsi včera s vodou nezacházel uctivě. Zpravidla si vedeš dobře. Ale včera ses odevzdal své smrti jako zatracený blázen. Bojovník se neodevzdává ničemu, dokonce ani své smrti ne. Bojovník není povolným partnerem, bojovník je nedostupný a jestli se do něčeho zaplétá, můžeš si být jist, že si plně uvědomuje, co dělá." Carlos: „Ještě moc mi toho zbývá v životě vyřídit," řekl jsem. „Tolik věcí jsem dosud nevyřešil." don Juan: „Na světě není nic nevyřízeno. Nic se nedokončí a přece nic nezůstává nevyřešeno." Muž přistupuje k vědomostem stejně, jako kdyby se chystal k boji. V plné bělosti, se strachem, s respektem a absolutně si jistý sám sebou. ...pokud člověk splní tyto čtyři podmínky, nemusí se už obávat žádných chyb. „Musíš být silný člověk a musíš žít v pravdě. To je život, který člověk žije úmyslně. Dobrý a silný život." „Ona si myslí, že je jediná ženská na světě, která má problémy. Nagual nám říkal, abychom ji hnaly tvrdě a bez milosti, dokud nepřestane sama sebe litovat." Síla přichází jedině tehdy, jestliže bez výhrad přijmeme svůj osud. „Ty máš pořád pocit, že je tvou povinností vysvětlovat, co děláš, jako bys byl na světě ten jediný, kdo chybuje. To je ten tvůj starý pocit, že jsi důležitý. Máš ho v sobě příliš mnoho a taky máš ještě příliš mnoho své osobní historie. A přitom nepřijímáš odpovědnost za svoje činy a nevyužíváš smrt jako svého rádce, ale především jsi příliš přístupný. Jinými slovy, žiješ ve stejném zmatku, jako jsi žil, než jsem tě potkal." „Bereš věci vážně, ale tvoje vážnost se opírá o to, co se děje v tobě, a ne o to, co se děje mimo tebe. Příliš žiješ v sobě. V tom je problém. Navíc tento způsob vnímání velice vysiluje." „Ale co jiného může člověk dělat, done Juane?" „Hledat a obdivovat zázraky všude kolem sebe. Unavíš se, když si budeš prohlížet jenom sebe. A ta únava způsobí, že budeš slepý a hluchý k čemukoliv jinému."