neděle 16. října 2005

POCIT MÍSTA

Pradávné umění geomancie, feng šui, nabízí způsoby, jak se vyladit s prostředím

Richard Heinberg

POCIT MÍSTA

 

Než Donald Trump otevřel své nejnovější centrum v New Yorku, přizval experta na feng šui, aby budovu “doladil”. Takto “doladěné” budovy např. v San Francisku mají na trhu nemovitostí o 10% vyšší cenu. Zatímco někteří Zápaďané považují čínské umění feng šui za snůšku pradávných exotických, ale již neplatných pověr, jiní ho považují za umění intuice, a další v něm vidí ekologický nástroj budoucnosti. Popularita feng šui ale nepopiratelně roste.

Feng znamená v čínštině vítr, šui znamená vodu. Když staří Číňané chtěli vybudovat klášter nebo dům, nejprve pečlivě hledali a vybírali pro takovou stavbu místo. Místo, na kterém by základní prvky přírody byly v harmonii. Zjednodušeně řečeno, místo, které je chráněno před větrem a kde je dostatek vody.

Prakticky všechny kultury měly své formy “feng šui”. Původní Američané pro své rituály vždy uměli nalézt posvátná místa. Původní obyvatelé Evropy budovali na posvátných místech megalitické stavby (jako Stonehenge či u nás v oblasti Makotřas) a pozdější, křesťanské civilizace na místech pohanských či keltských posvátných místech budovaly kostely a katedrály. Podle legend původní lidé “viděli” taková místa jako centra či energetické kanály, které tak pomáhaly udržovat Zemi a Nebesa v harmonii.

 

 

V poslední době vzrůstá zájem o tajemství země. Sensibilové a léčitelé hlásí z blízkosti megalitických staveb neobyčejné fyzikální jevy. Paul Deveraux (autor několika knih na tato témata, např. Earth Mind, Places of Power) řídí projekt Drak, jehož cílem je lokalizovat a mapovat tato prastará sídla a měřit jejich radiaci. Jeho lidé jsou vybaveni velmi citlivými magnetometry, ultrazvukovými detektory a Geigerovými přístroji. Zatím navštívili kolem tisíce megalitických sídel v Anglii a v Evropě. Všude např. zjišťovali radiační anomálie. Deveraux tvrdí, že staří Evropané ovládali jakousi tehdejší formu proutkařství a dokázali tak zjišťovat a rozlišovat zemské energie. Spekuluje, že stavitelé megalitických staveb kromě bylinkářství ovládali i to, čemu dnes říkáme geofyzika a používali svých znalostí k léčení, snění a duchovní praxi.

Kultivace těchto geofyzikálních dovedností ani v Evropě nikdy nezanikla docela. Např. proutkaření má dlouhou nepřerušenou historii a dnes se užívá nejen ke hledání pramenů a podzemních vod, ale i k lokalizaci tzv. geopatogenních zón.

Proutkaři tvrdí, že tato “vrozená dovednost” cítit krajinu i jinak, nebo umět nacházet vodu, je vlastní všem lidem, jen jí dnes nedokážeme naslouchat. Tím, že se izolujeme od přirozeného prostředí (pobytem v autech, v elektrickými sítěmi obtočených domech a bytech), a že jsme zvyklí se pohybovat co nejrychleji, unikají nám další podvědomě registrované informace o krajině. Záleží však zase jen na nás samých, jestli dokážeme zastavit a opět se vyladit na energii země.

Už ve 4. století př. Kr. uměla čínská elita využívat služeb šamanů a proutkařů, kteří pro ni vyhledávali místa pro stavbu domů, stezek, chrámů. Původ feng šui je ale jistě daleko starší. Podle současných znalců se ale do nynější podoby vyvinulo až ve 14. století. Zatímco původní systém feng šui byl nepochybně založen na stejných principech jako zásady amerických indiánů nebo evropských stavitelů megalitických staveb, v Číně se tento systém vyvinul do velmi úzké součinnosti s tamější kulturou. Feng šui je jakousi branou k původnímu čínskému myšlení – včetně taoistické filosofie a čínské astrologie. Znalec feng šui byl architektem, filosofem, věštcem, astrologem a lékařem zároveň.

Vzhledem k tomu, že feng (vítr) označuje pohybující se vzduch, vztahuje se také k dalšímu termínu čchi, čínskému univerzálnímu konceptu univerzálního dechu energie. Feng šui je celé o této energii, které oživuje veškerou přírodu. Podle čínské mytologie vznikl vesmír tak, že se prvotní jednota rozdělila ve dva principy jin a jang, manifestované pěti základními prvky. Rolí člověka je pak udržovat harmonii (tao) mezi jin a jangem pomocí regulace energie či. Existují tři formy čchi, to, které cirkuluje v atmosféře, to které se projevuje proudy zemské energie v kopcích, údolích, a to ve formě energie lidského těla. Znalec feng šui pracuje se všemi třemi typy a harmonizuje jejich proudění jak v domech a budovách, tak v tělech lidí, kteří krajinu a budovy obývají. Protože feng šui reguluje atmosférické a zemské, či podobně, jako je tomu u akupunktury, pokud jde o lidské tělo, dá se o něm uvažovat jako o jakési “akupunktuře” prostředí.

Právě tak se ale o feng šui dá hovořit jako o pozemské astrologii, protože pracuje s tvary zemského prostředí jako s indikátory, vytvarovanými vlivy a pozicemi slunce a hvězd. Čínská astrologie se vyvinula značně odlišně od astrologie evropské a čínskou kulturu značně ovlivnila. Hvězdnou noční oblohu viděla jako nebeský ideál a proto se snažila ovlivnit výstavbu měst a domů tak, aby napodobovaly a legitimizovaly kosmické vzory v lidské společnosti. Feng šui se snažilo a snaží přizpůsobovat budovy a krajinu nebeským pravidlům. Například typické čínské pagody jsou stavěny na geomagneticky špatných místech, aby vyléčily negativní vlivy.

Podle feng šui je ve veškeré přírodě zakotvena polarita jangu a jinu: jang kromě jiného představuje život, jin symbolizuje výhody smrti ve správně vybraném a orientovaném hrobě. Pro většinu zápaďanů to zní hloupě, ale vyznavači feng šui v Asii tyto záležitosti berou velmi vážně. Pozice hrobu totiž může značně ovlivnit posmrtné zážitky a kvalitu další inkarnace.

Výběr správného místa dále řídí pět faktorů: lung, drak, je tvar kopců nebo zvlnění půdy, sue, díra, jsou základy, typ půdy a její stabilita, ša, písek, je krajina obklopující místo, šui, voda, je forma toků, které se nacházejí blízko místa nebo jím protékají, siang, orientace, je směr, kterým místo hledí.

 

Poslední základní ingrediencí feng šui jsou prvky Knihy proměn (I-Ťing), starobylé věštebné knihy vykládající vzájemné kombinace 64 hexagramů, sloužící jako mapa možných archetypálních energetických konfigurací nebe, země i lidských záležitostí. Znalec feng šui ověřuje vzájemné vztahy osmi základních trigramů nad mapou území i plány budov, aby objevil a vyznačil místa s unikátními kvalitami a zvláště příznivou atmosférou pro různé činnosti lidské pospolitosti (vztahujících se např. ke svatbě, manželství, bohatství, vědění, kariéře, pomocnému personálu a dětem). Diagnostikou a úpravou energie čchi v těchto oblastech pak feng šui pomáhá harmonizovat život zákazníka.

Co tedy konkrétně vyznavač feng šui dělá? To záleží na přání klienta a na podstatě vzdělání znalce feng šui. Je známo několik základních čínských škol, stejně jako škola korejská, tibetská a v poslední době i americká. Ještě nedávno se takový znalec feng šui řídil základními pravidly topografie konkrétního místa. V ideálním případě by dům měl stát na jižní straně kopce, s horou vzadu, a pozvolně svažující se loukou k potoku vepředu. Takových míst a domů je ale málo. Pak je třeba negativní prvky pozměnit. Například k vyrovnání charakteru svahu či kopce poslouží alej stromů, rybník nebo jinak vedená cesta pomůže pozměnit rušivé proudy energií.

Tradiční mistr feng šui začne s pětiprvkovou astrologickou tabulkou obyvatel příštího domu. Pak tak trochu proutkaří, většinou dnes používá magnetické tyče. Pak konzultuje svá zjištění pomocí zvláštního kompasu (luopan), kterého Číňané kdysi používali především k věštění. Současní američtí znalci feng šui spoléhají více než na astrologii a kompas na pohovor s klienty, obhlídku terénu a své “dojmy” a pocity. Intuitivně pracují s pocity proudů energií. Všímají si také mnoha dalších indicií, např. jak v okolí rostou a prospívají stromy nebo křoviny, jak jsou zdravé, jak přátelská je zvířena a ptáci.

V druhé fázi jde o posouzení interiéru, kvality energie v jednotlivých místnostech, a možností nápravy. Aspirinem feng šui je zrcadlo. Dá se totiž použít v mnoha případech. Například může být instalováno vně dveří, aby zrcadlilo energii mizející cesty, nebo zevnitř dveří, aby přilákalo dobrou energii k pobytu uvnitř.

Často se používají rostliny, vyživující energii místnosti. Vyrovnávají harmonii slepých koutů nebo vyčnívajících rohů. Krystaly zesilují energii tam, kde je jí nedostatek a rozšiřují po místnosti sluneční energii. Těžké objekty, jako sochy nebo velké kameny, pomohou stabilizovat neklidnou situaci. Zvonkohra upravuje tok energie poblíž dveří nebo poslouží jako poplašný signál. Kdekoliv jinde může stříbrný zvuk zvonkohry shromažďovat pozitivní energii. Voda, ať je to fontánka nebo akvárium, je symbol peněz a často se používá, aby pomohla kariéře nebo při finančních potížích, a také v obchodě, v restauraci, v kanceláři.

Střešní draci symbolizují moc a sílu bohů a zahánějí špatné vlivy. Rybí draci jsou symbolem úspěchu. Velmi důležité jsou i použité barvy. Červená, nejpříznivější, odráží jang, aktivní princip a jako symbolu ctnosti a upřímnosti se jí používá, aby obyvatelům domu přinesla štěstí a požehnání. Žlutá, kdysi císařská barva, symbolizuje zemi a jin, pasívní princip. Používá se k získání geomantického požehnání – kouzla proti špatným vlivům v temných chodbách jsou psána na žlutém papíře. Zelená barva se spojuje s lesy a symbolizuje růst, mladistvost i dlouhý život. Bílá symbolizuje čistotu, ale také pokání a truchlení, je považována za špatnou barvu a proto se jí pro velké povrchy, např. stěny domů, nepoužívá.

Zatímco příručky jednoznačně upravují pravidla, podle kterých by měla být v místnosti umístěna postel, jak upravit prázdný prostor atd., při rozhovorech s těmi, kteří feng šui praktikují, se zdá, že daleko více dají na intuitivní pocity. Tvrdí, že pravidla je třeba znát, ale pak se člověk má řídit svou intuicí.

Přes kritiku některých mistrů feng šui, že západní napodobovači berou velké peníze za pouhé kosmetické úpravy, a námitky zápaďanů, že čínští mistři jsou příliš pod vlivem striktních dogmaticky braných pravidel, klientela těch i oněch roste. Přesto je jasné, že umění feng šui asi musí být založeno na znalosti čínské esoteriky a intuitivních kořenech západní geomancie. Každý přece zná ten pocit, když přijde někam, kde je to chladné, neútulné a nepohodlné, zatímco hned vedle, u jiných lidí a v jiném podobném bytě se okamžitě cítí báječně. V době, kdy je planeta buldozery těžařských a stavebních společností parcelována na pravidelné obchodovatelné kousky a kdy stále větší část svých životů trávíme uvnitř domů, kanceláří, obchodních domů a podzemních drah, je každá znalost a citlivost k životnímu prostředí velmi důležitá. Znovuobjevení magické energie vody, větru, nebo dokonce možnosti cítit a reagovat na jemné proudy energií, je něco, co člověka zcela jistě obohatí v mnoha směrech. Možná, že na naše velmi moderní civilizační problémy existuje jeden velmi starý lék.

Žádné komentáře:

Okomentovat