Myšlení a vnímání

"Obyčejní lidé vnímají tak málo, že zapomněli, že mezi myšlením a vnímáním je rozdíl. Zapomněli tak dalece, že se domnívají, že to, co si myslí, je to, co vnímají, své myšlenky promítají do vnější reality, a tak se ustavičně vzdalují skutečnosti zaměňujíce ji za své myšlenky." Victor Sanchez 

Myšlení není vnímání. Myšlení člověka je zaměřeno na vnější svět, kde se chytá jednotlivých prožitých situací a pak je neustále rozvádí. Tím se k těmto věcem připoutává a navíc mysl tuto realitu změní, tím přestává vnímat svět takový jaký je a nahrazuje ho vlastním myšlením. Povídáme si tak stále pro sebe o svém životě, co jsme dělali, obhajujeme svoje činy, cítíme se uraženi nebo si právě vytváříme svoje starosti. Myšlení je součást našeho ega, právě myšlením udržujeme svou představu o sobě a o tomto světě.
Meditující člověk je obrácen dovnitř, je vědomím "u sebe", na vnější věci pohlíží, aniž by se s nimi nějak pojil či ztotožňoval.
Meditace je krásná věc, funguje kdykoli a bez omezení, meditace ve své podstatě bourá všechna omezení, tak proč jí omezovat jen na určitou denní dobu, polohu těla a zavřené oči?